nejkrásnější nejnebezbečnější západ slunce, aneb...děkuji že existuješ.

15. července 2014 v 14:18 | Karis |  oneshots
Táákže Gábinko :DD tady ,máš tu druhou povídečku a že mě nezabiješ za to že sem ten konec tak zkrátila xDDD teď mě napadlo! šnečku šnečku, vystrč růžky..dám ti krejcar na tvarůžky :DDDD pardóóón..ale hrabe mi :DDD myslím že za tohle bych si zasloužila pořádné obejmutí, jelikož sem se tam pěkně sekla :DD ehmm...byla jsem červená jako rajčátko když jsem to psala a když sem si to po sobe četla tak jako třešnička...ok..nebudu se bavit o třešních xDDDDD tak asi bych už měla přestat kecat a hodit ti too sem co? :DD no tak si užij povídku a doufám že se ti bude líbit..a i ostatním, kteří budou tak zlaťoučký a přečtou si to a v nejlepším tam hoděj koment xDDD miluju vás! :3 :DDDD

varování: 18+? maybe? :DDD
počet slov: 1614





Zavřela jsem oči a zase je otevřela. Vedle mě se ozvalo zamručení.
Otočila jsem se a uviděla rozcuchaného Jongupa, jak leží rozvalený v mé posteli.
" co tady děláš?" téměř jsem to vyjekla. Jak se sem dostal? Vždyť má pokoj na druhé straně dormu. Aish, neříkám že by mi vadilo že je tady, ale co tu dělá?
" ležim" zabručel a otočil se ke mne zády. Možná byste chtěli vědět co tady dělám já. Všichni mi říkají Gábi a jsem Himchanova mladší sestra co je zamilovaná až po uši do Jongupa, ale on to ještě neví, teda doufám…
" ale co děláš tady v tom pokoji, proč nejsi u sebe?" zamumlala jsem a cítila že se červenám.
" nech mě" zamumlal a za chvíli se ozvalo pravidelné oddychování.
"ok" zamumlala jsem a vylezla. Šla jsem do koupelny a dala si sprchu, umyla si zuby, učesala se a šla. Měla sem chuť podniknout něco zábavného.
" podnikneme něco?" přicupitala jsem do kuchyně a vzala si jeden toast.
" co bys chtěla podnikat?" Himchan se na mě s úsměvem podíval a podal mi další toast.
" třeba..třeba..třeba…co kdybychom šli na pláž? Ještě jsme tam nebyli" podívala jsem se na ostatní co na tento nápad říkají. Byla jsem na sebe patřičně hrdá, jelikož takhle budu moct sledovat kluky (budou bez triček *spazz spazz*) a nemůžou mi říkat že jsem úchyl, teda vlastně oni to vědí, ale no a co....
" abys nás mohla sledovat bez trik co? Ty jedna úchylačko" zasmál se Zelo.
" nejsem úchylačka" zamumlala jsem a zakousla se do toastu.
" kluci? Kde je Upie?" Daehyun se rozhlédl po místnosti a očima těkal po každém z nás.
" u mě v posteli" zamumlala jsem rudá až za ušima.
" prej, nejsem úchylačka" citoval Zelo.
" když sem se probudila už tam byl!" vyhrkla jsem, přitom jsem drcla do stolu a rozlila sklenici džusu.
" blbe" zamumlal Himchan a začal to utírat.
" pardon" zamumlala jsem.
" jo…jasně arraso, cože? A kdo ji bude hlídat?Ok…arraso, přijdem určitě." Bangův hluboký hlas dotelefonoval.
" co se děje?" Jae se starostivě podíval na leadera.
" musíme teď hned do kanceláře, Jongup, jelikož spí, tady s tebou zůstane. Posílám mu smsku že tě má vzít na tu pláž" řekl Bang.
" a proč?" Himchan se zvedl od stolu.
" potřebuje něco k tomu songu a Jongup už má svoje party nazpívaný, potřebuje zrychlit nahrávání, proto my to musíme nazpívat dneska, zítra odlétá takže aby to mohl hned zítra publikovat, pak budeme mít týden volna, ale dnes to prý doděláme i kdybychom tam museli být do rána" řekl leader a začal si oblékat mikinu.
" týden volna?" vybafl Zelo a nazul si boty v světovém rekordu.
" bylo to to jediný, cos stihl postřehnout" Himchan se loudavým krokem vydal do šatny.
" dělééééééééééj, musíme to stihnout!" křičel Zelo na ostatní a nedočkavě přešlapoval u dveří, po chvilce se přešlapování změnilo na drobné výskoky na místě a pak už to byli jen výskoky, téměř tři metry vysoko.
" a co bude se mnou?" smutně jsem na ně pohlédla.
" Jongup tě vezme na tu pláž" řekl Bang.
"a co když nebude chtít?"
" on tě tam vezme, takže nad tímhle ani nepřemýšlej jasný?" leader se usmál a otevřel dveře, jen jsem přikývla a oni odešli. Z okna jsem pozorovala Zela jak vesele poskakuje kolem ostatních, očividně se těšil na týden volna. Jae mi zamával a pak zmizeli za zatáčkou.
Povzdychla jsem si a zapnula televizi. Hodila jsem ovladač na stolek a šla pryč. Nesnesu ticho v domě. Pustila jsem i rádio, zrovna hrála Shontelle a její Impassible. Miluju tenhle song! Začala jsem si zpívat. Neříkám že to umím, ale baví mě to. Občas si říkám že Amy Winehouse musí vstávat z hrobu, když mě slyší jak zpívám.
" co tady vyvádíš?" Jongup loudavým krokem scházel schody, zíval a vypadal opravdu vtipně. Dlouhé tepláky, které mu byli dlouhé, měl je v půlce zadku. Šlapal si na nohavice. XXL tričko a rozcuchané vlasy.
" ehm…" zamumlala jsem a vyprskla smíchy.
" je tady něco k smíchu?" řekl a rukama si protřel rozespalé oči.
" ty!" vyprskla jsem znovu a rukou si stírala slzy smíchu.
" tsss" řekl a zmizel v koupelně.
Ještě chvíli jsem se dusila smíchy, ale pak jsem to nevydržela a smíchy se válela po zemi. Když Jongup vylezl z koupelny…moc mu to slušelo…tak na mě civěl jako wtf?
" co to děláš?" řekl a nervózně kolem mě prošel….trošku jsem se uklidnila a utřela si slzy smíchu a posadila se na židli v kuchyni.
Mlčky jsem mu podala toast a usmála se.
Poslušně ho snědl a usmíval se, tím jeho úsměvem mě přiváděl do rozpaků. Cítila jsem že brzo budu červená jako to rajčátko na stole. Blbeček Zelo! Měl ho sníst!
" dojdi si pro plavky, za deset minut se sejdeme tady. Jen si skočím pro sluneční brýle" usmál se a zvedl se od stolu. Běžela jsem do pokoje a oblékla se do svých nových černých plavek. Na to jsem si hodila kraťasy a bílé tílko. Do vlasů jsem si dala brýle a vyšla ven.
" ehm…ehm..docela…dobrý" zamumlal Jongup rudý až a ušima.
" děkuju" zamumlala jsem a taky zčervenala,..sakra copak nikdy nepřestanu rudnout v jeho blízkosti?
" jdeme?" nervózně si odkašlal a šel směrem k šatně. Přikývla jsem a šla za ním. Vlezla jsem si do žabek a čekala až si obleče boty.
Šli jsme na autobusovou zastávku a čekali na bus. Když přijel Jongup zaplatil a sedl si dozadu. Šla jsem za ním a sedla si na pěti sedadlo, vedle něho. Seděli jsme mlčky. Vystoupili jsme po několika zastávkách….zase blbě, museli jsme ještě jít tři kilometry pěšky, jelikož, jsme si spletli zastávku.
" ty…hele…" začala jsem nervózně.
"jestli si chystáš proslov o tom že tě nebaví chodit, tak to nechci poslouchat" zamumlal a šel tvrdohlavě dopředu. ¨
" ne..jen….cos dělal dneska ráno v mojí posteli?" zamumlala jsem a zrychlila krok jinak by mi utekl.
Chlapec se zastavil a otočil se. Stáli jsme na silnici…
" pozor!" vykřikl a strhl mě na stranu a uvěznil v objetí. Vyplašeně jsem se rozhlédla a uviděla rychle jedoucí auto, které kolem nás projelo ohromnou rychlostí. Cítila jsem jak my divoce bije srdce a strachem se celá třesu.
" děkuju" pípla jsem roztřeseným hláskem.
"jsi v pohodě?" cítila jsem na svých zádech jak rychle mu buší srdce.
" ono…mohlo…rozplácnout" zamumlala jsem a civěla do míst, kde to auto zmizelo.
" pššt…je to v pohodě" usmál se a snažil se znít přesvědčivě.
Zhluboka jsem se nadechla a zase vydechla, Jongup mě drtil v objetí a dlouho jsme se nehnuli z místa, vlastně, měla jsem nohy stuhlé a bála jsem se jakkoliv pohnout.
"asi pomalu půjdem, ne?" usmál se Jongup a jemně povolil sevření. Ještě trošku v šoku jsem přikývla a váhavým krokem se vydala. Musela jsem vypadat, jako kdyby mě právě někdo přejel horkou žehličkou.
Mlčky jsme se dobelhali na pláž, už bylo něco málo kolem páté hodiny večer, pláž se pomalu vylidňovala a já s Upem jsme byli sami, našli jsme si pěkné místečko, kousek od nás byl slyšet dětský smích.
Položili jsme si deku do písku a šli do vody. Okamžitě jsem na horké kůži ucítila chladivou vodu. Jongup mě sledoval z deky, na kterou se vrátil.
" ty nejdeš do vody?" zavolala jsem na něj, měl na sobě kraťásky a sluneční paprsky dopadaly na jeho opálenou hruď.
Záporně zavrtěl hlavou.
"prosím?" škemrala jsem.
Chlapec se zvedl z deky a loudavým krokem ťapal bosýma nohama po písku. S úsměvem vlezl do vody.
" dáme si závod kdo bude první támhle u tý baňky?" smála jsem se cákla na něj vodu.
" kdo prohraje, platí zmrzlinu" vykřikl chlapec a plaval na druhou stranu.
" hej, to neplatí" vykřikla jsem a noha se mi sklouzla po kameni, spadla jsem do vody a slaná tekunina mi natekla do krku, snažila jsem se jí vykašlat, ale nešlo to..ještě ke všemu se mi smekali nohy, pak už jsem nevnímala vůbec nic, slyšela jsem jak na mě Jongup něco volá..neměla jsem sílu odpovědět. Cítila jsem jak voda pohlcuje moje tělo..už jsem neměla ani sílu se proti ní bránit.
" prober se..prosím..prosím..prober se" uslyšela jsem vyděšený hlas. Pomalu jsem otevřela oči a vykašlala nepříjemné zbytky vody co se usadili v mém hrdle. Nade mnou klečel Jongup a z očí mu tekly drobné slzy.
" jsi živá?" podíval se na mě s úlevným oddechem.
Přikývla jsem. Chlapec mě objal a daroval mi něžný polibek do vlasů.
" západ slunce" usmál se.
" děkuju" sklopila jsem zrak a civěla na své nohy.
" a za co?" usmál se a pohladil mě po rameni.
"kdybys..tady dneska se mnou nebyl…už dávno bych byla mrtvá" kníkla jsem.
" to bych nedopustil" usmál se a políbil mě na rtíky.
" trošku slaná" usmál se.
Smutně jsem sklopila zrak.
"ale pořád chutnáš úžasně" zasmál se a něžně mě položil na deku, sám se na mě obkročmo posadil a věnoval se mým rtům.
Pak se to seběhlo velice rychle….ani jsem se nenadála a oba jsme byli nazí. Nasadila jsem mu kondom a on do mě oparně vnikl.
Celé to bylo úžasné. Ten den. Ta noc. Ten Jongup. Jeho žhavé rty. Vypracované tělo.
" nikdy na dnešek nezapomenu" usmál se když jsme se vraceli ruku v ruce.
" já taky ne" usmála jsem se a darovala mu něžný polibek na tvář. Pevně mě objal a čekali jsme na autobus.
" proč jsi byl dneska ráno..v mojí posteli? Ještě jsi mi neodpověděl" usmála jsem se.
" tady máš odpověď" řekl a políbil mě.
" miluju tě Upie" zamumlala jsem a zapojila se do polibku.

" já tebe taky" usmál se chlapec a přitáhl si mne do polibku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 šneček šneček | 15. července 2014 v 16:17 | Reagovat

Ehm... je to cute, ale příště ten smut bude delší, to ti je jasný, že?! :D super, díky :D

2 karis karis | Web | 15. července 2014 v 16:20 | Reagovat

Lol:D noo......víš jak sem se cítila když jsem to psala? :D asi, ne...skus mi taky něco takhle napsat a pak si o tom popovídáme xDDDDD

3 Šneček Šneček | E-mail | 8. srpna 2014 v 8:43 | Reagovat

[2]: když si to tak znova pročítám..... Up usí být docela úchyl, někoho zachrání a pak ho ...ehmm.... ojede :'D :D ale tak proč ne, že... :D

4 Karis Karis | Web | 4. března 2015 v 10:02 | Reagovat

[3]: Up je úchyl! :DD nebo ho z něj jenom dělám :DDD néééééé! on je úchyl!:D já jsem v tom nevinně :D

5 shotten shotten | Web | 19. června 2015 v 10:01 | Reagovat

pujcka ihned na ucet :-(

6 vettany2 vettany2 | 25. července 2017 v 15:40 | Reagovat

ten pocit, když se taky jmenuju Gábina^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama