Sarangheyo, my love... 3 díl

9. července 2014 v 18:04 | Karis
takže tady je poslední část povídky na SeHo, doufám že budeš spokojená Alíčku :D štěňátko moje , doufám že se ti to bude líbit :D

každopádně tentokrát 18+ jelikož se tam objeví smut :DD nemohla jsem si pomoct a jelikož cvik dělá mistra musím psát hodně smutů abych se to naučila psát dobře :DD tentokrát jsem se hodně snažila :DD tak doufám že se ti to bude líbit a i ostatním, kteří budou tak zlatí že si to přečtou .* když se nějak vyjádříte budu fakticky nadšená :3 ani nevíte jakou mi dělají vaše komentáře radost, jsem vždycky nadšená jako malý dítě když si čtu váš názor :DD ale těch keců už bylo dost :DD tady to jééééé :DD ještě se chci omluvit za případné chyby, psala jsem to a doteďka do mě sestra něco hučela, takže sem se snažila soustředit, tak plosííííím omluvte to *w* děkujííííííííííííííí *w*



"dobrý den" řekl jsem když se ve dveřích sousedního domu objevila roztomilá žena, která držela v náruči malé mimino.
" ahoj, copak potřebuješ?" usmála se.
" mohu se zeptat, kdy se odstěhovali?" řekl jsem a ukázal na Sehunův dům.
" odjeli včera, ale už to bylo prodané více než měsíc" řekla a pohladila miminko po vláskách.
" a ten chlapec, asi takhle vysoký duhové vlásky odjel taky? " řekl jsem a ukázal jeho přibližnou výšku.
" myslíš sehuna?" usmála se.
" ano" přikývl jsem a čekal na odpověď.
" včera jsem ho viděla jak běží, proběhl touhle uličkou a jeho máma ho hned poslala do auta, hodně se pohádali, jelikož na sebe křičeli…nikdy jsem Sehuna takhle neviděla, musel být opravdu naštvaný….jsi v pořádku? Celý jsi zbledl" starostlivě na mě pohlédla.
" jsem v pohodě, děkuji vám" pokusil jsem se o úsměv a odcházel pryč.
Zastavil jsem se u kavárny, kde jsem si vždy se sehunem dával bubble tea, byla to jediná kavárna ve městě, co ho tady prodávali. Sehun miloval bubble tea. Šel jsem dál, začínalo se stmívat.
Zapípala mi esemeska. Vytáhl jsem mobil z kapsy….o co že to zase bude operátor…
Od: Oh Sehunie
Time: 9:46 pm
Text: Hyung….promiň mi to všechno, jsi na mne nejspíš naštvaný a pochopím že se se mnou už nebudeš chtít bavit…omlouvám se že ti píši až teď, ale předtím jsem neměl sílu a máma měla můj mobil. Každopádně mě už prosím nijak nekontaktuj.
Oh Sehun.
**konec**
Sakra…já já já…nemám kredit, oh my god! Sedl jsem si na nejbližší lavičku…musím počkat do konce měsíce….pak budu mít kredit. Snad si nebude myslet že ho ignoruju, ale proč psal že už mu nemám psát? Moc dobře ví že mu stejně napíšu.
O týden později:
" Ya! Suho! Nemohl jsem tě najít…kde jsi byl? Byls nemocnej? Nebo co se stalo? Proč jsi nebyl ve škole?" Jongin přiběhl ke stolu kde jsem se nimral v obědě.
" jsem v pohodě, jen mi nebylo pár dní dobře"
" aha, každopádně, přijď prosím v sobotu ke mně, naši nejsou doma a bude mega hustomrtěpřísná párty" zasmál se Jongin " přijdou všichni" dodal.
" jako z týhle školy?"
" nope, z týmu"
" jo ták"
" jééééééééj, čus Suhí, tenér ti vzkazuje že jestli se dneska neukážeš na gréninku vlastnoručně tě zabije" Chen přišel s veselým úsměvem.
" okai, neboj budu tam" řekl jsem a prohrábl hůlkami jídlo.
" budeš to jíst?" Luhan se usmál.
" vem si to"
" děkujííííííí Suhííííííí, ani nevíš jakej mám hlad" řekl a pustil se do jídla.
" tak půjdeš?" Jongin do mě hučel stále stejnou otázku, celou cestu na hřiště.
" jo" usmál sem se
" supééééér, hej kluci, Suhík půjde"
" ještě jednou mi řekneš Suhík a je po tobě" zasyčel jsem.
" neboj Suhíku" zasmál se a odběhl pryč.
" jsem rád že ses tady ukázal" řekl trenér když jsem došel ke skupince chlapců.
" omlouvám se,ale poslední dobou jsem nic nestíhal"
" tak fajn, dneska si máknete, za měsíc už budeme jezdit po zápasech, proto bych byl rád kdyby jste všichni chodili na tréninky včas a neztráceli čas randěním, je to jasné?" trenér přinesl 10 míčů.
" jasné" zamumlali jsme tak nějak.
" neslyším vás!" křikl trenér.
" jasnéééé" zařvali jsme sborově.
" skvěle, tři kolečka na rozeběh a pak dá Minseok rozcvičku!" zařval a my se rozeběhli.
" jak bylo ve škole?" babička mi podávala čaj a sušenky.
" děkuju, asi teď budu chodit déle domů, jelikož na fotbale budu muset zůstávat déle, příští měsíc nám začíná sezóna" vzal jsem si sušenky a usmál se.
" dobře, teď si utíkej napsat úkoly"
" jo a babi? Mohl bych v sobotu přespat u Jongina?"
" jasně že můžeš"
" děkuju"
" a těď utíkej"
Super, dneska je sobota, za 26 dní budu moct odepsat Sehunovi.
Přemýšlel jsem jestli by mi uvěřil že jsem to já, když mu napíšu z jiného čísla. Doteď se neozval.
Vzal jsem si černé jeansy a triko a šel. K Jonginově domu to nebylo daleko, jen pár metrů. Ještě projít zatáčkou a přes silnici a byl jsem tam. Už zdálky byl slyšet hluk. Jongin to myslel vážně když říkal že tam budou všichni z týmu, ale jak to vypadá i oni si přivedli pár přátel…
" Suhíku, jsem moc rád žes přišel!" Jongin se objevil těsně přede mnou v obětí Kyungsooa.
" jo" usmál jsem se a šel do kuchyně.
" hej Suhííííí!" Chen se otočil a běžel ke mně se skleničkou čehosi zeleného.
" ahoj" usmál jsem se.
" dej si!" řekl a vnutil mi do ruky tu sklenici s čím si.
" já, nepiju" řekl jsem a pokusil se mu jí vrátit.
" hééj, no ták, alespoň jednu, jedna sklenka zelený ještě nikoho nezabila" usmíval se, pravděpodobně už jich měl v sobě nejmín deset, ale zvládal se ovládat…to bude tím pravidelným tréninkem….Chen byl snad všude, kde se tady v okolí něco konalo, on tam byl.
" Chene….já nevím, aby se babička nezlobila"
" ale no ták, vždyť tu přeci přespáváš! Já taky!" vykřikl.
"pravda" řekl jsem a než jsem stačil sáhnout po sklence, Chen mi nalil obsah do úst.
" to je hnus" zamumlal jsem když jsem polkl tu zelenou tekutinu.
"je tu i víno" řekl Chen a táhl mě ke stolku s jídlem a pitím
" taky je tu punč a něco tvrdšího si dáme támhle, ale jelikož ty nepiješ, tak i já se spokojím s vínem" pokračoval s úsměvem a naléval do další sklenky červené víno.
Lil do mě sklenku po sklence.
" víno už není?" smutně pohlédl na láhev, ve které bylo před chvílí víno.
" asi ne" zamumlal jsem, nechápal jsem to, stále jsem vnímal, uvědomoval jsem si co říkám a i co dělám, ale nepřemýšlel jsem o tom….a ani jsem nemohl říct něco jiného.
" pojď se mnou" řekl Chen a hrubě mě chytil za zápěstí.
" Ya!! Kam jdeme?" mumlal jsem a cupital za ním.
" sem" řekl když jsme vlezli do prázdné a celkem tiché koupelny, nikdo tu nebyl a Chen zamkl. Nahlas jsem polkl.
" co-co, co chceš dělat?" koktal jsem.
" Suho, ani nevíš jak moc tohle chci právě teď udělat" pousmál se Chen a přitáhl si mne k sobě do polibku. Tělem mi projela vlna vzrušení,ale cítil jsem že je špatné to co tady děláme.
" jak dlouho?" podíval jsem se na něj když se odtáhl.
" posledních pět minut" zamumlal a znovu si přitáhl mou hlavu. Opatrně mě položil na chladnou podlahu a sundal mi tričko.
" Chene, ne" zamumlal jsem.
" a proč ne?" zašklebil se Chen a začal sát můj spodní ret.
" protože…to není správné" mumlal jsem zatímco Chánovi nenechavé ruce mapovaly moje břišní svaly.
" a proč to není správné?" ten jeho *sexy* škleb,který mě pomalu doháněl k šílenství.
Otřel svůj klín o ten můj a já jsem prostě musel vzdychnout, i když jsem nechtěl…
Začal mnout mou bradavku v prstech, a druhou cucal. Připadal jsem si jako chcíplá žába, ležel jsem na studené zemi, vzdychal a na celém těle jsem měl husí kůži. Chloupky na zátylku mi vstávali, jakmile Chen jinak pohnul ústy nebo prsty.
" Chen-aah, aish" zaskuhral jsem když jsem si uvědomil že už tu skučím Chenovo jméno…tak nějak jsem vždycky doufal že moje poprvé bude se Sehuniem, ale očividně, moje přání jsou nesplnitelná.
Stáhl ze mě kalhoty i s boxerkami, odvážil jsem se na něj podívat…byl nahý celou dobu nebo ne? Kdy se stihl svléct?
Položil jsem svou hlavu na chladnou podlahu a zadíval se ke stropu.
Povzdechl jsem si a hned na to sebou šklubl leknutím, Chen oblízl celou mou délku a vzal ji do ruky, začal pomalu jezdit nahoru dolů, podíval jsem se na Chena a viděl jak jeho oči zazáří s každým mým stenem.
" jsi připraven?" usmál se a ani nečekal na odpověď, vnikl do mě jedním prstem, bolelo to, snažil jsem se co nejvíc uvolnit. Jakmile se mi to jakž takž povedlo ucítil jsem v sobě další prst.
" to mi děláš naschvál?" zamumlal jsem a hřbetem ruky jsem si
otřel těch pár slziček co se tam objevili.
A další prst, vykřikl jsem a Chen se ve mně začal zuřivě pohybovat.
" teď mi musíš slíbit že se opravdu uvolníš" řekl vášnivým tónem.
Jen jsem přkývl.
" ale dělej, už to dlouho nevydržím" zamumlal jsem a snažil se trošku uklidnit.
" neboj se"
Nasměroval si svou chloubu k mému otvoru a vnikl do mě až po kořen. Zaskuhral jsem, bolí! Sehunie! Babičko! Pomozte mi!
Chen se ani nepohnul, začal jsem si zvykat a uvolnil se.
" můžu?" zeptal se a políbil mne.
Opět jsem jen přikývl. Začal pomalými přírazy, zrychloval a zrychloval. Cítil jsem že za chvilku vyvrcholím. Když jsem vyvrcholil, Chen ještě chvíli přirážel a pak se svalil vedle mě. Oba jsme zrychleně oddechovali.
" nikdo se o tom nedozví, jasný?" řekl Chen po chvíli. Zvedl se oblékl se a odešel pryč. Oblékl jsem se a posadil se, zády jsem se opřel o vanu a zavřel oči.
"Heeej! Suhíku, vstávej!" nějaké hlasy mě probudili. Otevřel jsem oči a nademnou se skláněl Jongin a Kyungsoo. Do místnosti po chvilce vešel i Yixing.
" co tad dělám?" zamumlal jsem.
" asi jsi tady usnul" Yixing se usmál a podal mi ruku.
" au, moje hlava…" zamumlal jsem.
" ty a Chen jste včera pěkně pili" řekl Kyungsoo.
" včera?" podíval jsem se po ostatních.
" jo včera, na tady máš ručník, osprchuj se" řekl Jongin a odtáhl ostatní ven.
Přikývl jsem a vlezl do sprchy, všechno mě bolelo i zadek. Panebože! Včera! Párty u Jongina! Sex! Zelená! Chen! Víno! Koupelna! Panebože!
Rychle jsem se umyl a osušil, oblékl jsem si své oblečení a vysoušel si vlasy.
" je ti líp?" usmál se Kyungsoo.
" jo, jen…nemáte něco na bolest hlavy?"
" tady máš ibalgin" řekl Jongin a podával mi růžovou tabletu.
" díky" řekl jsem a zapil ho sklenicí vody.
" jak ses vlastně dostal do tý koupelny?" Yixing se usmál.
" ehm….nebylo mi zrovna nejlíp a tak jsem šel na záchod"
" ale my nemáme v koupelně záchod"
" já vím…bych se k omu dostal" pokusil jsem se o úsměv a mluvil dál.
" sedl jsem si jelikož se mi motala hlava a víc…si nepamatuju" zamumlal jsem.
" aha" chceš jít domů teď nebo až po obědě?" usmál se Yixing.
" teď" vydechl jsem a šel směrem ke dveřím.
" tak ahoj, zítra ve škole" zamávali mi kluci a já se vydal na cestu domů.
" tak jakpak ses měl?" usmála se babička když jsem se připlazil domů.
" panebože! Běž si okamžitě lehnout! Ty kruhy po očima! Utíkej, ať takhle zítra nejdeš do školy"
" arraso" přkývl jsem a šel si lehnout. Natáhl jsem se na postel a zavřel oči.
Když jsem otevřel oči bylo 6:41am, rychle jsem se oblékl, umyl a šel do školy. Vlastně jsem měl teď omezený hodiny, přišel jsem o všechny výtvarky a tělocviky. Místo toho jsem trénoval.
Z dvacetipěti zápasů jsme jich vyhráli 18. Byl to dobrý výkon, jak sám řekl trenér. Psal sem Sehunovi každý den, ale nikdy neodpověděl.
Blížili se prázdniny….achjoooo, co jen budu dělat? Nějak jsem je přežíval, občas si zahrál s ostatními fotbal, přečetl snad milion knih a stále psal Sehunovi. Napsal mi zpět jen jednou a to před týdnem, na konci prázdnin, ale bylo v ní jen ať ho už nekontaktuju. Pamatuji si jak dlouho jsem kvůli tomu brečel, Sehun mi fakt chybí, a nejorší na tom je že jsem si o uvědomil až když mě opustil…
Nyuuuu, můj Sehunie! Praštil jsem hlavou o stůl , u kterého jsem seděl. Utřel jsem si slzu a šel ven, zajdu si na kafe, potřebuju kofein! HNED!!!
Seběhl jsem schody a šel rovnou do kavárny, posadil jsem se a objednal si latté. Když jsem ho vypil bylo mi trapný objednat si ještě jedno, zaplatil jsem a šel do jiné kavárny…a pak do další až mi zbylo jen na kafe z obchoďáku. Koupil jsem si eis kaffe a šel domů, myslím že dnes neusnu. Přebytek kofeinu! Aish…
" Co budeš dělat o vánočních prázdninách?" usmál se Tao, byl jsem na jedné z jeho lekcí.
" asi nic, s babičkou ozdobíme stromek, a něco jí koupim…"
" vypadáto jako že si myslíš že se o vánocích nedějí zázraky" zasmál se Tao a dál se protahoval.
" nedějí…nejsem malý dítě abych si myslel že dárky roznáší ježíšek nebo santa že se dějí zázraky…zázraky se dějí jen v pohádkách" ušklíbl jsem se a napodobil ho.
" slyšels přece ten song?"
" jakej?"
" jmenuje se Miracles in December a je od Exo"
" ten jsem neslyšel, co znamená ten název?"
" Znamená to Zázraky v prosinci"
" ale…je to jen song"
" co ty víš" usmál se a přitáhl figurínu.
Po lekci jsem šel koupit nějaký dárek pro babičku. Po dlouhém přemýšlení jsem vybral voňavou svíčku, balíček čokoládových bonbónů a knížku.
Za dva dny jsou vánoce. Ozdobili jsme stromeček , zdobili perníčky, tak jako každý rok…jenže tento rok něco chybělo…to něco byl Sehun.
" sakra" zaklel jsem když jsem na Štědrý Den zjistil že nemám balící papír. Běžel jsem do obchodu, naštěstí tam měli ještě otevřeno, tak se mi ulevilo. Koupil jsem si čaj a čekal dokud mi ta paní nezabalí dárek. Objevil jsem ještě roztomiloučký hrníček s plyšáčkem. Tak jsem jí ho koupil. Cestou zpátky jsem se loudal, nechtělo se mi nikam jít…ale už mi byla zima, příště než někam vyběhnu vezmu si alespoň mikinu. Pohlédl jsem na holé paže a prsty, které už byly pěkně červené od mrazu. Otevřel jsem dveře…něco bylo jinak, babička si zpívala. Vánoční nálada, napadlo mě. Ťapal jsem po schodech nahoru do svého pokoje, otevřel dveře a do něčeho narazil, nic sem neviděl jelikož mi do očí spadla moje červená čepička. Položil jsem tašku s dárkem a chtěl si narovnat čepici, než jsem tak stihl učinit uslyšel jsem známý hlásek.
" ahoj Suho"
Narovnal jsem si čepici a udiveně zíral na chlapce, který seděl na mé posteli, byl stylově oblečený a měl blonďaté vlásky.
" Sehunie?" do očí mi stouply slzy, musel jsem si je každou chvilku otírat. Chlapec se zvedl a popošel ke mně blíž.
Viděl jsem jeho úsměv, nádherný a zářivý úsměv Oh Sehuna.
" trošku jsem se změnil.." zamumla a objal mě.
" moc ti to sluší" usmál jsem se a obtočil své ruce kolem jeho pasu.
" děkuju"
" přestěhovali jste se zpět?" položil jsem si svou hlavu na rameno chlapce, která byl o dobrých deset centimetrů vyšší než já.
" jen já, teď mě, ale budeš mít na krku každý den, jelikož bydlím u vás…doufám že ti to nevadí" řekl a malikno se zečervenal.
" nevadí" řekl jsem a postavil se na špičky abych ho mohl políbit.
" veselé Vánoce" usmál se a políbil mě.
" miracles in december" řekl jsem a natiskl se na něj co nejvíc to šlo…jeho tělo tak příjemně hřálo.
" promiň že jsem ti neodepisoval to bylo proto že…." Nedokončil větu.
" proč?" podíval jsem se mu do očí.
" nezvládl jsem to…."
" mám tě rád Sehunie" řekl jsem a položil svou hlavu na jeho rameno, cítil jsem tlukot jeho srdíčka.
" já tě nemám rád….." cože to právě ta opice řekla? Smutně jsem na něj pohlédl a odtáhl se pryč, pomalu jsem odcházel.

" miluji tě!" řekl když mě prudce chytil za ruku přitáhl si mne do objetí a polibku.
doufááám že se váám to líbilo :* :DD
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karis Karis | Web | 9. července 2014 v 18:27 | Reagovat

Omlouvám se má tam být Chenovi, ale word mi to opravil, a spousta chyb...už sem vypla pc tak to opravím časem :D měla bych si to po sobě příště alespoň přečíst :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama