I can´t love you || 4. část

21. července 2016 v 6:00 | Karis |  I can´t love you
Hello!
Jsem se nudila, souuuuuuu...
Užije si další díl?:D
Jesti si to někdo pamatuje :"D
BTS||Vhope||JiKook?!|| YoonMin?!||15+||4.díl||by KAris

Omlouvám se za případné chyby^^




Ten den ubíhal strašně pomalu. Na každé hodině jsem se musel postavit a představit novému učiteli. Všichni mi řekli, že se za nimi mám po škole stavit v kabinetu, že mi připraví látky, které již měli probrané, abych si to mohl nastudovat.
Jo, určitě se to budu učit, když z toho nebudeme psát.
Chvíli jsem si psal s Jungkookem, ale to jen o přestávkách. Nikdo si mě nevšímal. Pár lidí se teda jako snažilo se se mnou bavit, ale mě se nechtělo. Dobrá nálada byla něco, co mi už pár dní scházelo.
Hoseoka, nebo jak se jmenoval, jsem již ten den neviděl. Vypařil se hned po první hodině spolu s ostatními lidmi, kteří měli dresy. To znamenalo, že odešel i můj spolusedící.
Takže jsem seděl sám.
Nevadilo mi to, byl jsem rád za svůj klid. A navíc, bylo celkem jedno, jestli tady ten kluk byl nebo ne. Cítil jsem se úplně stejně, jako když tu byl.
Konečně zazvonilo na poslední hodinu a já mohl jít domů. Teda, nemohl.
Musel jsem za těmi všemi učiteli, kteří mají kabinety kdoví kde.
Šel jsem s učitelem, kterého jsme měli na poslední hodinu, aby mi dal látky, které již stihli probrat.
K mému štěstí, jsem snad deset minut čekal, než našel všechny dokumenty a následně jsem čekal dalších deset minut, než mi je vytiskl.
Potom jsem se vydal na dobrodružnou cestu plnou velice zajímavých věcí. Snažil jsem se najít všechny kabinety učitelů, kteří nás měli dnes. Až do konce týdne to bude pěkně zábavné, protože dnes jsme ani zdaleka neměli všechny učitele.
Škola už byla úplně prázdná, jak jinak, byl konec školy pro dnešek. Jen já jsem tady ještě oxidoval a snažil se najít kabinet učitelky na zeměpis.
Netrvalo to nijak dlouho, ale že zrovna ona, ta stará paní, bude mít kabinet až ve třetím patře, to mě fakt nenapadlo.
Ta naštěstí již měla všechny věci připravené, takže mi je dala a já mohl jít domů.
No, domů. Do toho nechutného baráku, kterému bych měl říkat domov.
"Ahh, koho pak to tu máme?" slyšel jsem za sebou hluboký hlas.
Bylo mi hned jasné, komu patří.
Otočil jsem se a propaloval ho pohledem. Kdyby to bylo možné, asi by měl již na hrudi provrtanou díru.
"Zrovna tebe bych to takhle dlouho po skončení vyučování nečekal," prohodil jsem, jakoby nic.
"Mám tréninky," odpověděl.
"Neptal jsem se, proč tu jsi," vypadlo ze mě.
No ty vole. Jestli budu takhle pokračovat, asi ze mě udělá paštiku, kterou si pak někdo koupí v obchoďáku a sežere.
"Chlapečku, už jsem tě jednou varoval, ale udělám to znovu, pro případ, že jsi mě předtím neslyšel. Ve třídě byl opravdu šum. Spolužáci jsou opravdu hlasití," řekl klidně, ale já cítil, jak se v něm vaří vztek.
Na krku mu naběhla žíla a na spánku taky.
Přešel ke mně blíž. Cítil jsem, jak se mi potí ruce. Chladný pot mi stékal i po zádech.
Teprve až teď jsem si všiml, jak je Hoseok až nebesky krásný. Malý nos, velké tmavé oči, dětská tvář a vlasy slepené potem, od předchozího sportování.
Zastavil se až těsně přede mnou. Jeho obličej byl tak deset, možná ještě méně , centimetrů od toho jeho. Svůj pohled jsem zabodl do země a snažil se dělat, že tu nejsem.
"Nikdo si nedovoluje na Jung Hoseoka."
A než jsem stihl jakkoliv zareagovat, odcházel pryč. Ještě se na mě naposledy otočil, na tváři vítězný úšklebek.
Věděl jsem, že jsem v háji. Že jsem to teď podělal, jak nejvíc jsem mohl. Hoseok odešel úplně a já si oddychl. Zády jsem se opřel o svou skříňku a zhluboka dýchal. Bylo mi špatně. Orgány se mi stahovaly a já myslel, že je brzy vyzvracím. Vytáhl jsem z kapsy mobil a napsal rychlou SMS Jungkookovi.
-"Myslim, že už mám hatera."
Odpověď chvíli nepřicházela. Ve skříňce jsem zatím nic neměl, tak jsem ji ani neotvíral a vydal jsem se na cestu domů.
Zablikal mi mobil.
Jungkook: "Co tím myslíš?"
-"Naštval jsem asi jednoho ze sportovců... "
-"Dvakrát..."
-"Vypadá dost oblíbeně..."
-"Nesnáším ho."
Jungkook: "Ach... Třeba na to do rána zapomene. Co se stalo?"
-"Nevím. Doufám, že jo."
-"Byl jsem drzý. Víš, nemám dobrou náladu od doby, co jsme se sem nastěhovali a vždyť víš, jaký jsem, když mám blbou náladu..."
Jungkook: "To vím až moc dobře:D neříkej mi, že jsi ho tam stíral? xD"
-"Spíš jsem mu párkrát projevil svůj nezájem. Hodně velký nezájem:D ale chvíli mě děsil. Teď jsem s ním mluvil sám v chodbě a zase jsem byl hnusný a úplně mu naběhla žilka na spánku a na krku. Vypadalo to, že každou chvíli prasknou vzteky:D ale bál jsem se, že mě zabije:D"
Jungkook: "Tae, jsi tam nový... Moc bych ho nesral."
-"Neboj se... Co mi může udělat?:D"
Jungkook: "Sám víš, jak to bylo u nás na škole."
-"Pesimisto."
Jungkook: "*Realisto :*"
-"Hele jdu hledat cestu domů, zatím pá :*"
Jungkook: "Pak se ještě ozvi:3 ale spíš na fb, už nemám tolik kreditu :D"
Mobil jsem odložil do kapsy a začal hledat sluchátka, která jsem hodil někam do batohu.
Musel jsem se zastavit na jedné z laviček, abych mohl vyházet všechny věci, protože jsem sluchátka nemohl najít.
"Naaahhh," usmál jsem se pro sebe, když jsem je konečně našel.
Rychle jsem všechno nacpal zpátky do batohu a sluchátka napojil na telefon. Byl jsem spokojený, ale pořád jsem měl takový... Zvláštní pocit.
Povedlo se mi dojít až do paneláku, kde jsem bydlel, ale musel jsem si číst jména na zvonku.
Třikrát jsem byl špatně. Všechno to tady vypadá tak stejně.
Nesnáším to tu.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 (Shadow) Linnie (Shadow) Linnie | Web | 21. července 2016 v 10:32 | Reagovat

Chudák Tae... Ale já jsem asi pitomá nebo nevím ale totálně jsem zapomněla o čem to je xD Těším se na další dílek ^^

2 Hatachi Hatachi | Web | 21. července 2016 v 21:59 | Reagovat

Snad to s Hoseokem nebude mít tak strašný. Těšim se na další díl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama