I can´t love you || 7. část

11. srpna 2016 v 18:18 | Karis |  I can´t love you
Hello,
protože můj život je jedna velká sračka, nesu vám tenhle sračka díl.
Mám zpoždění, já vím.
A víte co?
Je mi to vlastně úplně u prdele. Protože se vlastně můžu na všechno vysrat. A hádejte co.
Asi to i brzy udělám.
Bye.
BTS||Vhope||JiKook?!||YoonMin?!||15+||7.díl||by Karis

Asi tam jsou chyby, páč jsem to psala přes mobil. Opravovat to nebudu, ani to po sobě číst.



Celý zbytek týdne si mě nikdo, kromě Yoongiho, nevšiml. S Yoongim jsme měli vcelku dobrý vztah. Ani jeden z nás moc nemluvil a tak nám to vyhovovalo.
Sem tam jsme si něco málo řekli, ale většinu času jsme si pouštěli písničky. Měli jsme dost podobný vkus na hudbu a Yoongi i psal své texty.
Večer chodil rapovat do jednoho klubu, tak jsem občas šel za ním. Občas se nám i poštěstilo, že nám trochu nalili.
Ale skrz to, že jsme byli studenti, nikdo nechtěl moc riskovat a dát nám nějaký ten alkohol.
Občas dali Frisco, tam toho tolik nebylo, takže by z toho teoreticky nebyl až tak velký průšvih.
S Yoongim jsme požadovali jen přítomnost toho druhého, abychom se necítili tak osamělí. Beze slov. Bez činů.
Já a Yoongi jsme se stali oficiálním odpadem naší třídy. Jediný, kdo nás jakž takž bral, byli učitelé.
Ale bylo mi jasné, že kdyby mi někdo ubližoval nebo tak něco, řešit se to moc nebude.
S Jungkookem jsem udržoval neustálý kontakt. Každý večer před spaním jsme si volali a bavili se o všem možném, co nás zrovna napadlo.
Ale už to nebylo jako dřív. Ale jarní prázdniny už byly skoro tu a my plánovali setkání. Rodiče o tom věděli a ani nebyli proti. Byl jsem za to vcelku rád.
"Hey, pako," slyšel jsem někoho říkat.
Hned jsem věděl, že to je myšleno na mě. Zvedl jsem k němu pohled a uviděl Jimina.
Ruce měl skřížené na prsou a hlavu nakloněnou lehce doleva.
"Hoseok ti vzkazuje, že máš přijít dneska po škole do šatny," řekl.
"Proč to Hoseok nepřišel říct sám?" nechápal jsem.
"Teď nemá čas," kývl hlavou k zadní lavici.
Otočil jsem se a uviděl Hoseoka, který se líbal s jednou z roztleskávaček.
"Co vůbec chce? Nikam nepůjdu," odsekl jsem.
Nechápal jsem, proč mě ten pohled na ty dva tak naštval. Nikdy jsem s tím neměl problém. Nejspíš to bylo tím, že na mě Jimin mluvil. Jo, to bude ono.
"Nevím, to mi neřekl. Ale radím ti, abys přišel... Hoseok nerad čeká," řekl vážně.
"Já se s ním zas nerad bavím," zavrčel jsem.
Cítil jsem Yoongiho ruku na mém stehně. Překvapeně jsem se na něj podívala a on mi rty naznačil, abych se uklidnil.
Jimin to všechno sledoval s pozdviženým obočím.
"Prostě přijď," rozkázal Jimin a odešel.
"Mám tam jít s tebou?" zeptal se Yoongi.
"Ne, to je dobrý," záporně jsem zavrtěl hlavou a usmál se.
Zbytek dne jsem byl jak na trní. Došli jsme si s Yoongim na oběd a bavili jsme se o hudbě. To téma mě vždycky dokázalo uklidnit.
Yoongi mi konečně dovolil, abych si mohl přečíst jeden z jeho textů.
Bylo to... Dechberoucí. Nedokázal jsem pochopit, jak to, že Yoongi ještě není pod nějakou agenturou.
"Jak se to jmenuje?" zeptal jsem se.
"Zatím je to nevermind," odpověděl mi, "ale ještě není rozhodnuto. Budu muset za Jacksonem, abychom to společně probrali."
"Kdo je Jackson?" zeptal jsem se.
O tom jménu jsem nikdy neslyšel. Jen v seriálu Hannah Montana, který jsme s Jungkookem tenkrát sledovali.
"Jeden můj... Kamarád," pousmál se Yoongi.
"Tak kamarád, jo?" nadzvihl jsem obočí a podíval se na něj svým pohledem typu 'chci vědět všechno'.
Věděl jsem, že mi Yoongi nic neřekne, protože takové věci jsme nikdy nerozebírali. Venku po škole měl každý z nás svůj vlastní život, o který se ten druhý nezajímal.
Yoongi jen protočil očima a dojedl svůj oběd.
Napodobil jsem ho potom šel k šatnám, kde na mě měl čekat Hoseok.
Abych byl upřímný, bál jsem se. Hodně jsem se bál. Neuvěřitelně moc jsem se bál.
Bylo to příšerné.
"Ah, Taehyung?" oslovila mě naše učitelka psychologie.
"Ano?" otočil jsem se na ni s úsměvem.
"Chtěla jsem se s tebou domluvit na jeden test. Ostatní už ho psali a pak by měli více známek, jak ty. Těch testů už do konce roku moc nebude, takže bych tě pak nemohla klasifikovat," řekla vážně a v notesu si něco hledala.
"Dobře... A na jaké téma?" zeptal jsem se a děkoval bohu za to, že jsem ty papíry nevyhodil.
"Asi by sis měl napsat ty poruchy, to je celkem důležité téma. Historií tě zatěžovat nebudu," usmála se.
Poděkoval jsem jí a ještě jsme se domluvili na datu, kdy ten test budu psát.
Chvíli mi trvalo, než-li jsem ty šatny našel, protože nám minulý týden tělocvik odpadl. Ještě jsem tam nikdy nebyl.
Ale našel jsem to a vstoupil mezi skříňky.
"Jdeš pozdě," slyšel jsem zavrčet Hoseoka.
Trochu jsem naskočil leknutím, protože stál přímo za mnou.
"Zastavila mě učitelka..." vysvětlil jsem a sklopil pohled.
Bál jsem se, co mi na to Hoseok řekne. Bál jsem se, co udělá.
"Divím se, že sis ji nepřivedl s sebou," ušklíbl se Hoseok a ramenem se opřel o jednu ze skříněk.
Neodpověděl jsem mu, jen jsem sklopil pohled a cítil slzy, jak se mi tlačí do očí.
Mluvil tak jedovatě. Cítil jsem, jak se mi podlamují kolena.
"Takže, ty jsi gay?" spustil najednou.
Zvedl jsem k němu pohled a o krok ustoupil dozadu.
"Co...?" nechápal jsem.
Zajímalo by mě, jak to zjistil. Vždyť jsem nic nedělal. Nemohl to vědět. Nikomu jsem to neřekl, kromě Jungkooka, ani vlastním rodičům ne.
"Takže to je pravda?" pozdvihl obočí a udělal krok směrem ke mně.
Záporně jsem zavrtěl hlavou a opět o krok ustoupil.
"Nelži," zavrčel nebezpečně a pořád se přibližoval.
Vyděšeně jsem couval a doufal, že mě nechá být. Proboha, proč teď?
Dneska jsem měl jít s rodiči na večeři.
Co když mě zbije?
"Najednou neumíš mluvit?" odplivl si na zem.
Jeho plivanec přistál těsně vedle mé boty.
"Jsi nechutný," řekl a svou pěst mi vrazil do břicha.
Předklonil jsem se pod tou náhlou bolestí a snažil se nabrat nějaký ten dech.
Dostal jsem facku, až jsem udělal několik kroků dozadu, potom jsem zády narazil do skříňky.
Během chvíle se tu objevilo několik dalších kluků, kteří mě začali mlátit. Posílali si mě mezi sebou, jako kdybych byl hadrová panenka. Kdyby mě nepřidržovali, asi bych už ležel na zemi a nebyl schopný se zvednout na nohy.
"Myslím, že stačí," pronesl Hoseok, když jsem se mu dostal do náruče.
Opravdu jsem na něm visel. Kdyby mě nedržel za ramena, ležel bych na něm.
Pozoroval mě s nenávistí v očích, ale já na něj koukal jako na Boha, protože tohle moje utrpení zastavil. V tu chvíli mi bylo jedno, že ho i začal.
Celým tělem mi proudila nepříjemná bolest, která vypadala, že jen tak neustoupí.
"Jdeme," řekl jeden z těch kluků.
Poznal jsem v něm Jimina. Toho prcka si nešlo s nikým splést. Byl malý a měl vysoký hlas, na rozdíl od ostatních kluků, kteří byli vysocí a hlas měli hrubší, než-li většina kluků na škole.
Fotbalový tým byl plný kluků s hlubokým hlasem a roztleskávaček s vysokým, pištivým hlasem.
Nesnášel jsem je.
"Jděte napřed," poslal je Hoseok pryč.
Během chvíle jsme tam byli sami.
"Chceš si dát poslední ránu?" slabě jsem se zasmál.
Hoseok neodpověděl a posadil mě na jednu z židlí, co tu byla.
No, posadil nebylo to správné pojmenování, on mě tam totiž doslova hodil.
Potom odešel k jedné ze skříněk a vytáhl z ní nějakou taštičku, kterou mi podal.
"Obvazy a náplasti. Je tam i desinfekce, tak si ty rány vyčistí ať se ti do nich nedostane infekce. A tady..." řekl a ze země, kousek od své skříňky, vzal svůj batoh, ze kterého vytáhl malou lahvičku, kterou mi podal, "korektor."
Nechápavě jsem se na něj podíval.
"Na modřiny," vysvětlil a batoh si hodil na záda.
"Nechápu to..." dostal jsem ze sebe, "zmlátíš mě a pak tohle?"
Hoseok mi na to neodpověděl, jen se podíval jinam.
"Ať se o tom nikdo nedozví...jinak to bude horší," zavrčel a nedal mi šanci odpovědět.
Další věc, kterou na něm nechápu. Jak se dokáže objevit a zároveň zmizet v tak rekordním čase?
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Linnie Linnie | Web | 11. srpna 2016 v 18:47 | Reagovat

Já ti dám sračka díl to uvidíš!!! Nemůžeš s tím seknout, nepřežila bych to. Protože část mě se do tvé tvorby naprosto zamilovala. Ty víš že opět netrpělivě čekám na další dílek.

2 Hatachi Hatachi | Web | 11. srpna 2016 v 21:11 | Reagovat

Hoseok je debil. Zajímalo by mě, proč to dělá. Co tím sleduje? To si léčí mindrák z toho, že je taky gay a jen si to nechce přiznat? Nebo to nechce přiznat před ostatníma z party?
Jsem zvědavá, co bude dál...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama