I can´t love you || 11. část

9. září 2016 v 7:00 | Karis |  I can´t love you
Hello!
Dneska jsem tu s dalším dílem, yaaay.
Snad jsem některé dušičky potěšila, no.
ENJOY!
BTS||Vhope||YoonMin?!||JiKook?!||15+||11.díl|| by Karis

Pardon za chyby, psánno přes mobil.

---
"Chlapče, chlapče... Ty se snad nikdy nepoučíš..." povzdechl si hraně Hoseok a já k němu zvedl pohled.
Přešel ke mně blíž a rukou mě poplácal po tváři. Nebolelo to tak, jako minule, ale i tak jsem chvíli po tom, co ruku odtáhl, cítil nepříjemné štípání.
Skousl jsem si vnitřní strany tváří, abych ze sebe nevydal žádný zvuk.
"Proč jen jsi takový ubožák?" zakroutil hlavou a pobaveně se šklebil.
"Neumíš mluvit?!" křikl naštvaně.
Jediné, co jsem dokázal bylo, že jsem ucukl kousek dozadu a doufal, že mě nezbije. Sice tu byl sám, ale i tak by mě dokázal pořádně vyřídit.
Cítil jsem, jak se mi do očí tlačí slzy bezmoci. Nemohl jsem nic dělat. Už jsem ani nenecházel sílu, abych jim zabránil.
Po tváři se mi začaly stékat slzy a já cítil naprostou bezmoc, ještě větší, než před chvílí. A to jsem si myslel, že větší už ani cítit nemůžu.
"Bojíš se?" zeptal se s pozdviženým obočím.
Přikývl jsem na souhlas a rukama se podepřel o kolena, abych neupadl.
"Slaboto," zasmál Hoseok a odešel pryč.
Zůstal jsem za ním chvíli koukat a poté se složil na zem. Zády jsem se opřel o chladné skříňky a doufal, že sem nikdo nepřijde.
Koukl jsem se na hodiny, které visely naproti mě. Musel jsem tady sedět skoro hodinu a půl.
Vyškrábal jsem se na nohy, vzal si své věci, které ležely vedle mě a poté jsem odešel domů.
Loudal jsem se, nic se mi nechtělo. Celou dobu mě svíral zvláštní pocit.
Doma nikdo nebyl, tak jsem si pustil nějaký seznam písniček a zalezl do postele.
Mamka by mě zabila, kdyby viděla, že jsem tam v botech.
- - -
"Tae? Měl bys vstávat, už je půl sedmé ráno," zaklepala se mnou mamka.
Unaveně jsem otevřel oči a podíval se na ni.
"Včera jsi spal, tak jsme tě s taťkou nechali," usmála se.
Přikývl jsem a hlavu zabořil do polštáře. Nikam se mi nechtělo.
"Musím do školy?" zkusil jsem to.
"Ano, musíš," přikývla a odešla z pokoje.
Zaúpěl jsem a následně jsem se vyškrábal do sedu. Rychle jsem se došel osprchovat. Měl jsem úplně zarudlé oči.
Zašklebil jsem se na svůj odraz v zrcadle a poté se šel obléct.
Přes hlavu jsem si natáhl šedou mikinu a vzal si batoh, do kterého jsem spěšně naházel nějaké učebnice a sešity.
V kuchyni jsem si kousl toastu a rozloučil se s mamkou.
Cestou do školy jsem se stavil v jednom občerstvení, abych si mohl dát kávu. Potřeboval jsem nějaký ten kofein.
I s kelímkem horkého latté jsem zamířil do školy.
Rychle jsem si dal věci do skříňky a poté spěchal do třídy doufajíc, že Hoseoka vůbec nepotkám.
Pro tuto chvíli jsem měl štěstí, nikdo si mě nevšiml.
"Ahoj," kývl jsem na Yoongiho, když jsem zahučel na židli vedle něj.
"Čauky," odpověděl a uhnul své věci, které měl hozené na mé části lavice.
Jemně jsem se pousmál a poté si hlavu položil na lavici. Zavřel jsem oči a vypnul jsem.
Probralo mě, až když se mnou někdo zaklepal. Ten někdo byl Yoongi. Překvapeně jsem k němu zvedl pohled a on ukázal dopředu, kde již seděla učitelka.
Nejspíš jsem prošvihl i to, kdy se ostatní postavili, aby ji pozdravili.
"Taehyungie s námi dneska nemluví?" smála se.
Překvapeně jsem se na ní otočil a pár lidí ze třídy se zasmálo.
"Pardon," postavil jsem se a lehce se uklonil.
"Příště se vyspi doma, ať pak neusínáš tady," pousmála se a já přikývl na souhlas.
Posadil jsem se a začal si chystat věci na lavici.
Celý zbytek dne jsem jen proseděl a zíral do zdi. Yoongi to nijak nekomentoval, jen mi občas vrazil do ucha sluchátko s nějakou písničkou, asi abych přišel na jiné myšlenky.
"Vypadá to, že dneska nejsi ve své kůži," pronesl jakoby nic, když jsme seděli u oběda a já tupě zíral na svůj těstovinový salát, jako kdybych nevěděl, co s tím.
"Mmhhmm," dostal jsem ze sebe, aniž bych se zvedl pohled.
"Jestli se něco stalo a chceš mi to říct..." začal, ale umlčel jsem ho.
"Jen jsem unavený," zalhal jsem a strčil do pusy jednu těstovinu.
"Když myslíš..." pokrčil nakonec rameny a dál se věnoval svému jídlu.
Bylo mi jasné, že mi nevěří.
"To jako vůbec nebudeš jíst?" začal zase, když už měl v sobě celý svůj oběd a já žvýkal tak třetí těstovinu.
"Huh?" nechápavě jsem se na něj podíval.
Jen zakroutil hlavou a vzal mi vidličku z ruky. Nabodl na ní pár těstovin a strčil mi ji před pusu.
"Udělej áá..." zasmál se.
"Awwweee, tak ty naše dvě hrdličky se už i krmí, jo?" ozvalo se posměšně vedle nás.
Hoseok a ta jeho jedovatost mě jednou zničí.
"Dej si odchod," zavrčel jsem naštvaně.
V tu chvíli mi bylo jedno, že mě může kdykoliv zmlátit a že jsem se ho včera bál tak moc, až jsem brečel. Ať si mi klidně nadává, ale Yoongiho do toho tahat rozhodně nebude.
"Chlapeček si hraje na drsňáka, jo?" zašklebil se.
"Nechceš náhodou kapesníček a dudlíček, ty malý ubrečený děcko?" rýpnul si do mě Jimin.
Mlčky jsem se zvedl a odnesl vyhodit svůj oběd. Cítil jsem na sobě pohledy celé jídelny.
Tiše si něco špitali a já věděl, že se baví o mně.
Poté jsem zamířil do šatny, kde jsem si vzal věci a šel domů.
Celkem mi bylo jedno, že nás čeká ještě jedna hodina.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Steph Steph | 9. září 2016 v 9:59 | Reagovat

Ty mě chceš zničit? ㅠㅠ ty nám tu z toho děláš TaeGi xD doufám, že se vztah mezi Taem a Hoseokem zlepší.. Těším se na další díl :)

2 Linnie Linnie | Web | 9. září 2016 v 14:15 | Reagovat

Jak? Proč? Jsi prostě zajímavá osobnost. Miluješ VHope, ale většina tvých příběhů na ně začíná tím, že se ti dva se nesnáší. Znova jak? Proč? Ja se jdu zahravat. Těším se na další dílek zlatko ^^

3 Hatachi Hatachi | Web | 9. září 2016 v 20:43 | Reagovat

No...chudák Tae. Ale nevim, jestli je dobře, že Hoseokovi odporoval. On je to vypatlanej debil, co se vyžívá ve slabosti druhých. Už by mu měl konečně někdo udělit lekci ze slušného chování...
Těšim se na další díl. Děkuju...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama