I can´t love you || 12. část

16. září 2016 v 7:00 | Karis |  I can´t love you
Hello!
Já osobně toho Hoseoka nechápu...T,T
Dont hate me pls.
BTS||Vhope||15+||12.díl||by Karis

Pardon, za chyby^^

---

"Kim Taehyung!" slyšel jsem za sebou hlas.
Moc dobře jsem věděl, komu patří, ale i tak jsem ho ignoroval a pokračoval v cestě.
"Okamžitě se zastav!" zakřičel Hoseok, ale já naopak zrychlil.
Slyšel jsem za sebou kroky, musel mě doběhnout.
"Kam si jako myslíš, že jdeš?" zeptal se, když se postavil přede mě.
"Do toho tobě nic není," odpověděl jsem mu a obešel jsem ho.
Pokračoval jsem do parku, kde mě znovu zastavil. Držel mě za paži a v tom místě, kde mě držel mě pálila kůže. Jeho dotyk na mě měl hrozný vliv. Taky hezky voněl a takhle z blízka byl ještě hezčí než normálně.
"Nechceš si na chvíli sednout?" kývl na jednu z laviček.
Nikdo tady nebyl. Za tu dobu, co tady žiju jsem zjistil, že sem do toho parku moc lidí nechodí. Pár bloků odsud byl ještě jeden park, který byl mnohem větší a mnohem lépe udržovaný. I přesto jsem měl tenhle park rád. Měl takové to své kouzlo a trochu mi připomínal ten náš park, co jsem měl kousek za barákem.
Neodpověděl jsem mu. Jen jsem se na něj podíval a přes hlavu si hodil kapuci.
"Tae... No tak, třeba se uvolníš..." zkusil to.
"Za prvé, už mě nikdy nevolej jménem, protože z toho, jak to říkáš, se mi chce zvracet a za druhé, jsem naprosto klidný a za třetí... Nech mě už konečně bejt," zavrčel jsem a pokračoval v cestě.
Hoseok mi na to nic neřekl, jen na mě zůstal koukat. Cítil jsem jeho pohled na zádech.
Došel jsem domů a zalezl do postele. Napsal jsem mamce zprávu, že se mi udělalo špatně a že jsem po obědě zvracel, tak jsem šel domů.
Napadlo mě zavolat Jungkookovi. Dneska měli krátkou školu. Vytočil jsem jeho číslo a slabě se usmál, když jsem uslyšel jeho hlas.
"Hyung! To se dělá mě nechat tak dlouho čekat?! Víš, jak moc jsi mi chyběl?!" zakřičel do telefonu.
"Ahoj, Kookie," odpověděl jsem a tiše se zasmál.
"Ahhh, měl jsem takový strach!" zakňučel.
"Neboj, jsem v pohodě... Jen jsem měl hodně školy," povzdechl jsem si.
"Jo, jasný, hele... Přijedeš o prázdninách, že?" zeptal se.
"Samozřejmě! Proč bych jako neměl jezdit?" nechápal jsem.
"Jen jsem se bál, aby ti to rodiče nezatrhli..."
"Nahhh, nic proti tomu neměli," usmál jsem se a on se zasmál.
"Co budeme dělat?" zeptal se, "musíme to všechno naplánovat, je to už příští týden!"
"Kookie, nic neplánuj," zasmál jsem se, "ale chtěl bych si dát jeden den filmový večer... Chybí mi to.'
"Jooo! Že vůbec váháš! Nakoupíme s kluky jídlo!" zazubil se.
"Dobře, taky něco přivezu," odpověděl jsem a přetočil jsem se na bok.
Telefon jsem nechal položený na uchu a prohlížel si své ruce. Pořád jsem na nich měl trošku viditelnou modřinu a nějaké škrábance.
"Hyuuuuung!" zaječel Jungkook a následně jsem slyšel hlasitou ránu.
Jako kdyby někdo praštil dveřmi.
"Co?!" zaječel jsem taky.
"OMG! Šel jsem za Namjoonem a Seokjinem, že jim řeknu, že přijedeš a budeme mít filmový večer a teď oni polonazí v posteli, ne! Chudák moje nevinné oči!" zakňoural a falešně popotáhl.
"Příště klepej," začal jsem se smát.
"Hey!" slyšel jsem tu uraženost z jeho hlásku.
"Hele..." začal jsem, "co Kyuhyun?"
"Kyuhyun chodí s Eunji... Ale hádej co!"
"Povídej! Umírám zvědavostí!"
Občas jsme se s Kookiem chovali jako třináctileté holky, které se baví o Justinu Bieberovi. Dost často jsme spolu rozebírali kluky, oblečení, makeup a dokonce jsme spolu měli i první pusu.
Chtěli jsme to zkusit, žádný románek jsme nikdy neměli.
"Začal jsem si psát s jedním klukem! Mám mu říkat Chimchim a on mi říká Kookie. A je strašně fajn! Je hrozně hodnej a milej! A vtipnej a je i pěkný! A je to bisexuál!"
"Wohou, tady je někdo nějak moc nadšený!" zasmál jsem se.
"Upřímně... Nedokážu si představit den, kdybych si s ním nepsal... A to se známe teprve týden!" zasmál se Jungkook a odhaduji, že zalehl do postele skrz ten zvuk v pozadí.
"Yaaahh, tak doufám, že ti to vyjde!" pousmál jsem se.
"Uhmmm, taky doufám. Ale ani nevím, kde bydlí..."
"Časem na to přijdeš!" snažil jsem se ho povzbudit.
"Snad to nebude daleko..."
"Owww, tady je někdo zamilovaný ~" zašvitořil jsem a bylo mi jasné, že kdyby Kook mohl, tak už by mě praštil.
"Yaaahh, takhle to ani nemůžeš nazývat! Spíš jsme jen kamarádi," zasmál se.
"Jo, jo... Strašně ti to věřím, Kookie," pronesl jsem sarkasticky a tiše jsem se zasmál.
"Ty jsi pako!" zakňučel.
"Kookie, někdo zvoní, tak musím končit. Zítra ti když tak zavolám, tak ahoj," rozloučil jsem se s ním a zvedl se z postele.
"Dobře, ahoj!" zakřičel na mě a poté hovor položil.
Mobil jsem strčil do kapsy a kukátkem vykoukl ven. Nikoho jsem tam neviděl.
Opatrně jsem otevřel dveře a vykoukl ven.
"Díky bohu!" vykvíkla mamka, "už jsem myslela, že zase spíš!"
"Ahoj?" zkusil jsem to a ona se zašklebila.
"Zapomněla jsem doma klíče..." vysvětlila a poté šla dovnitř.
"Je ti lépe?" kývla na mě a svou kabelku položila na jídelní stůl.
"Docela už jo," přikývl jsem a posadil se na gauč.
Bylo to asi poprvé za tu dobu, co jsem tady, že jsem si na něj sedl. Byl docela měkký.
Nohy jsem si hodil na konferenční stolek a zapl jsem televizi. Už dlouho jsem na nic nekoukal.
Nakonec jsem to zastavil na nějakém akčním filmu, ve kterém hrál Jackie Chan.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Steph Steph | 16. září 2016 v 13:50 | Reagovat

Co by mu Seokie řekl? O.O to bylo naschvál, že? :D je škoda, že si ho neposlechl, ale z druhé strany to chápu... Těším se na další díl :)

2 Linnie Linnie | Web | 16. září 2016 v 13:53 | Reagovat

Já už dneska fakt nevím jestli se smát nebo brečet. Jdu domů. (Ten fakt, že leží v posteli a tohle opakuje už celý týden n naprosto ignoruje.) Jsem fakt zvědavá na další dílek.

3 Hatachi Hatachi | Web | 16. září 2016 v 17:10 | Reagovat

Jak tohle bude dál... Hoseok je máčo, který neví čí je a co chce... A konečně mu Tae začal odporovat...
Moc se těšim na další díl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama