What I really feel inside

4. září 2016 v 10:22 | Karis |  It´s time for...my blah blah

Hello!
Dneska jsem tady s menším výkecem, ve kterém se možná dozvíte i nějaké další věci, ohledně povídek.
Silně uvažuji o tom, že blog pozastavím a během toho psaní se asi tak nějak rozhodnu, no.
Taky mám takovou slabší chvilku, tak budu možná až přehnaně hysterická, idk. Nic neslibuji.


Well, začnu u toho, co mě dneska ráno dostalo do kolen. Říkala jsem si, že bych mohla napsat další díl Banwol a tak jsem se potřebovala podívat, kde jsem skončila.
Tak nějak si to nepamatuju… mám v hlavě tolik povídek, že se mi to míchá už všechno dohromady, což je smutné.
A heleme se, co nevidím. Další půlhvězdy a nebyla jedna, to mi věřte.
Mrzí mě to.
A tak se ptám: Co je na tom špatně? Co se vám nelíbí?
Na to, že mám hatera (možná, že jich je i víc, idc), jsem si zvykla, ale do prdele, to je tak těžký to napsat slovy? Nechci být nijak sprostá, ale šla jsem spát v jednu hodinu ráno (vcelku jsem se bála usnout) a vzbudila se v šest (takový ten školní zvyk) a když jsem zase usnula, vzbudila jsem se v osm, že jsem nemohla dýchat a od té doby tady moje milovaná babička, dědeček a sestřička chodí, nadávají a všechno strašně nahlas.
Takže pokud někde v okolí Pardubic někdo zemře, já v tom prsty rozhodně nemám.
Další věc. Skrz ten rozvrh, ani nevím, jak budu stíhat, no. Dokonce jsem si i připravila rozvrh celého dne, abych psát stíhala a tak, ale nějak ztrácím motivaci.
Přes celé prázdniny jsem psala jak blázen, ale i tak si říkám, že to asi nebylo dost. Nebylo to ani dost dobré.
Prostě na to psaní asi nemám.
Potom. Ještě stále uvažuji nad zrušením toho hodnocení, ale nevím, uhm. Protože dobrá většina z vás jsou líný prdele, který dají jen hlas a nazdar.
Ale i tak si toho vážím, protože jsou tu někteří, kteří se na všechno vyserou úplně a já pak nevím, co vlastně čekat. Jestli pokračovat, nebo se na to taky vysrat.
Pak jsem chtěla mluvit trochu o tom, co cítím.
Jestli někdo čte předkecy, tak mu asi dojde, že jsem pořád slušně v prdeli. Jo, už někdy od půlky srpna a je to čím dál horší, btw.
Ale koho to sere, že?
Mě. Mě to vlastně sere. Nebo spíš… mělo by, asi. Heh.
Snažím se to nedávat moc najevo, ale mívám takové chvilky, kdy se prostě ponořím do myšlenek a nejspíš se tvářím tak, jak se vlastně cítím, protože už mě na to pár lidí upozornilo. (Díky tati ._. xD)
Není to jednoduché psát nějaký happy sračky, když se vy sami cítíte jako sračka.
Taky včera byl třídní sraz se základkou. Eh, nešla jsem tam.
Už když se to navrhlo, věděla jsem, že se něco posere a tak jsem byla jediná s odpovědí, že nevím. Bibi se mě snažila přesvědčit, abych šla a já, že teda asi spíš jo.
No, nakonec jsem se odhodlala napsat alespoň holkám, že nedojdu. Nemyslím si, že bych tam někomu chyběla.
Komu taky?
I kdybych se teď rozhodla skočit z mostu (jakože bych to neudělala, protože se fakt kurevsky bojím výšek), tak by si toho nikdo nevšiml.
Možná jako rodiče, nebo někdo, že mu už chvíli neodepisuju, ale jinak kdo?
Nikdo, protože jsem jen takový ten malý a bezvýznamný článek naší společnosti.
*shes not definitely crying rn *
*queen of sarcasm here, bitchies *
A nevím, zatím nikdo nic nepsal a asi se ani nedozvím, jaké to bylo. A nevím, jestli litovat, že jsem tam nešla a nebo spíš být ráda, že jsem tam nešla.
No, to je jedno.
Tenhle článek plný sebelítosti asi zakončíme, ne?
Takže BYE!
A nevím, jestli ten díl Banwol napíšu. Ani se mi do toho nechce upřímně.
Samozřejmě, že pokud tady bude nějaký komentář, tak očekávám, že v něm bude něco v tom stylu: "Píšeš pro sebe."
Well, not actually.
Není to tak. Už dávno nepíšu jen pro sebe. Ano, dřív jsem to dělala, ale časem jsem to vzdala sama se sebou a proto mi na vašich názorech tak záleží.
A je to venku, lol.
BYE, and try to not hate me pls.

Cause I hate myself a lot already.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 4. září 2016 v 15:25 | Reagovat

Nevim, ale já bych to hodnocení nerušila. Je hodně lidí, co jsou líný napsat komentář, ale nejsou líný aspoň kliknout na hvězdičku.Já už se taky ponaučila a nekomentuju všechno, ale dam třeba hvězdičku. Taky mě mrzí, že píšu povídku nad kterou strávim spoustu času a místo komentáře je jen hvězdička. Takhle pak nevim, co je špatně. Asi jako u tebe.
A jediný, co mě vadí je, že jsou tady pořád jen povídky na BTS. Vim, že se ti na ně píše nejlíp, protože je "znáš dobře", já to mam stejné s Juniorama a DBSKama, ale mě už všechny povídky na ně lezou krkem. Ale když je skvělý námět, tak mě nevadí, když je to na BTS. To překousnu. Ale na výběr je tolik skupin, na který se dá psát. A vůbec nevadí, že neznáš jejich charaktery, od toho je to fan fiction, tam si k nim můžeš přimyslet cokoliv.
A k těm tvým depkám a stavům sebelítosti...tohle já vůbec neznám. A nesetkávám se s tím ani ve svým okolí. Takže si to nedokážu ani představit. Ale nevěřim, že bys nikomu nechyběla. Rodině a kamarádům určitě, to nepopřeš ani ty. A nakonec bys chyběla i nám čtenářům. Přeci nepíšeš pro sebe, ale pro nás...pro naše potěšení. Aspoň pro mě jo, protože mam tvoje povídky ráda, i když někdy s malýma výhradama...
Takže...jestli se rozhodneš blog pozastavit, tak to pochopim, protože přeci jen škola je důležitá a nakonec tvoje zdraví a psychický stav taky. Ale fakt by mě to mrzelo...

2 Narbie Narbie | Web | 4. září 2016 v 18:37 | Reagovat

Abych byla upřímná, mívám takové stavy také. Vlastně skoro stejné. Někdy mám chuť něco takového, jako ty, napsat.. ale potom mám ten vnitřní strach, že mě za to zhejtují ještě víc, mno. Takže to vlastně dusím v sobě. Nebo někdy někomu něco napíšu. Ale ani se mi nechce věřit, že je to právě blog..kterej mi ničí náladu a veškerou chuť. Okay. Není to blog. Já vím. Jsou to lidi, kteří tam chodí. Pokud se mi chceš vypsat, klidně mi napiš, jsem tu pro tebe.. Protože vím, jak se cítíš a vím, jak já někdy to vypsání potřebuju. A hlavně názor druhého.
Já přestala číst, nebo spíš málo čtu, kvůli BTS. Povídky na ně mě už zkrátka nebaví a snad jsem si na ně vypěstovala alergii. Zkrátka vlezu na (jakýkoli) blog, vidím povídku na bts a znovu jdu pryč. A pokud nastane bod zlomu, někdy si přečtu díly u povídky, kterou jsem nedočetla. Ale to většinou zapomenu komentovat. Nicméně.. asi ano. U mě jsou problém bts.
Když tedy nepíšeš jen pro sebe..em...já nevím..možná zkusit dát ankety ohledně skupin, párů a zjistit, co by ostatní chtěli. Ale půl hvězdičkama bych se zrovna nezaobírala. Dle mne tohle bavící období zaostalých jedinců ještě chvíli potrvá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama