Temperature || GOT7

10. prosince 2016 v 6:00 | Karis |  oneshots
Hello!
Přiznám se, že za tuhle povídku se stydím? Nesnáším se za ní?
Možná je to tím, že jsem to psala ve škole, nebo tím, že jsem dlouho nepsala...ale je divná, otřesná, příšerná, asi se ani nedá číst.
Yeah.
No... i tak ji sem dávám, protože bych jinak těch povídek měla málo, lol.
Jdu se stydět někam do kouta, bye!

Omlouvám se za chyby, vůbec to po sobě nechci číst :(

* * *

"Panebože, hyung!" vypískl vyděšeně Yugyeom, když spatřil svého, o něco málo staršího, kamaráda.
Bambam se na něj překvapeně podíval a tak nějak tušil, že se něco děje. Tak za prvé, Yugyeom mu nikdy neříkal ´hyung´, za druhé, Yugyeom nikdy nepoužíval slovo ´panebože´, no a za třetí… Yugyeom nikdy nepištěl. Za čtvrté, Yugyeom se na něj ještě nikdy nedíval tak vyděšeně.
Ani tehdy, když se před ním promenádoval nahý, nebo když ho načapal, jak sleduje nějaké to porno, tak na něj nezíral tak vyděšeně.
"Huh?" zachrčel starší z dvou chlapců.
Ano, sice se právě probudil, ale zas tak hrozně vypadat nemohl, ne?
Chytil se zábradlí, když se mu zase zamotala hlava. Za dnešní ráno to bylo již po několikáté.
"Okamžitě si pojď lehnout!" rozkázal Yugyeom a vyskočil na nohy.
Vzal druhého chlapce do náruče a Bambam vyděšeně vypískl. Tohle byla rozhodně ta poslední věc, kterou by od Yugyeoma čekal. Automaticky obmotal své ruce kolem Yugyeomova krku. Mladší ho nesl jako nevěstu, rty se mu zkroutily do malého úsměvu, když loktem otevřel dveře a položil Bambama na svou postel, která byla blíž ke dveřím.
"Dojdu pro teploměr," poznamenal, když se dotkl Bambamova čela.
Bambam se zmohl jen na slabé přikývnutí, když ho Yugyeom přikrýval peřinou. Hned, jakmile mladší odešel, tak se zachumlal do Yugyeomovy postele jak nejvíce to šlo a nasál tu příjemnou vůni. Yugyeom se ještě jako jediný z nich neholil, proto z něj nebyla cítit voda po holení jako z ostatních (nejvíce asi z Jacksona), ale jen a pouze ten jeho kouzelný deodorant, který byl svou vůní návykový a otupoval Bambamovy smysly. A Yugyeom samozřejmě používal jen a pouze tenhle jeden.
Bambam se cítil ještě více omámený, než když ráno vstal. Točila se mu hlava a před očima měl mžitky. Co to s ním bylo? Rukama se chytil za tváře a zhrozil se nad jejich horkostí. Musel být úplně červený. To na něj měl druhý až takový vliv?
Yugyeom se vrátil a z plastového krytu vytáhl teploměr, který vložil Bambamovi do podpaží a donutil ho, aby si lehl na bok.
"Nebaví mě to," zakňučel starší a našpulil rty.
"To vydržíš," zazubil se na něj Yugyeom. "Řeknu klukům, že dneska na trénink nejdeme."
"My?"
"Nenechám tě tu samotného," zakřenil se Yugyeom, pocuchal Bambamovi vlasy a zvedl se na nohy.
"Co. To. Kurva. Bylo?" zakroutil hlavou Bambam a překvapeně sledoval Yugyeomova vzdalující se záda.
Nakonec zavřel oči a vyčkával, dokud se druhý nevrátil. Yugyeom byl zpět během několika málo minut. Kývl na něj na znamení, že je vše vyřešené a posadil se. Rukou mu pokynul, aby se trochu uhnul, protože už byl čas na zkontrolování teploměru.
"Máš třicet devět celých dva," pronesl Yugyeom, spíše pro sebe.
"Mhmm," zamručel Bambam v odpověď a slabě si povzdychl.
"Dojdu ti pro čaj a prášek na teplotu," mladší se znovu zvedl a odešel do kuchyně.
Ostatní již byli v šatně a obouvali se. Yugyeom se s nimi rozloučil a dal vařit vodu na čaj. Ze skříňky vytáhl nějaký bylinkový na nachlazení a sáček vložil do modrého hrníčku s puntíky.
Zalil sáček horkou vodou a promíchal to. Z poličky vytáhl sklenici s medem a přidal jednu lžičku. Po chvilce ale přidal další dvě, s tím, že co je sladké, to je dobré a navíc, med je vlastně léčivý, ne?
V obýváku, mezi hromadou oblečení, vyhrabal nějaké prášky na bolest a i s čajem zamířil zpátky za Bambamem.
"Na, tady," podal mu jeden prášek a čaj položil na noční stolek. "Je to ještě horký, tak to zapij vodou."
Vždycky měli na nočním stolku skleničku s vodou. Byl to už pro ně takový zvyk. Kolikrát se stalo, že se jeden z nich v noci probudil s vyschlým krkem. Nebyl by to až takový problém, kdyby se pak navzájem nebudili, aby se šli napít spolu.
Po jedné zkušenosti, kdy šli asi čtyřikrát za noc, Bambam rozhodl, že budou mít vždy sklenici vody na nočním stolku.
"Děkuju," pousmál se slabě starší a do pusy si vložil bílý prášek.
"Zkus se z toho vyspat," usmál se na něj Yugyeom a pocuchal mu vlasy.
Znovu. Bambam byl znovu zmatený chováním mladšího, ale nemohl jinak, neý si užívat Yugyeomovy kostnaté ruce, které jemně proplouvaly zpocenými vlásky staršího. Spokojeně vydechl, když mu Yugyeom dal pusu na čelo.
Počkat. Yugyeom, tenhle Kim Yugyeom, který ho ještě včera mlátil tím pískajícím plastovým kladívkem, že mu dal pusu na čelo?! A hladil ho ve vlasech?! Neměl si radši vzít ten prášek Yugyeom?!
Bambam překvapeně vykulil oči.
"Kdo jsi a co jsi udělal s naším Yugyeomem?!" vyhrkl a zadíval na tvář druhého chlapce.
Yugyeom se jen rozesmál.
"Nejsi nemocný, Gyeome?" nevzdával to.
"Ujišťuji tě, že jsem v naprostém pořádku," dostal ze sebe mezi smíchem mladší a opět pocuchal Bambamovy vlasy.
"Mhmm," našpulil rty Bambam a přemýšlel nad něčím, co by mohlo změnit chování druhého.
"Nelíbí se ti to?" zašklebil se na něj Yugyeom a přerušil tak tok Bambamových myšlenek.
"Ne, to určitě ne," zakroutil záporně hlavou Bambam a Yugyeom se jen rozesmál, "jen to je nezvyk," pokračoval.
"Mám tu být s tebou?" zeptal se Yugyeom a odpovědí mu bylo jen slabé přikývnutí.
Z úst mu unikl tichý smích, ale přelezl Bambama a natiskl se na jeho záda.
"Co se s tebou děje?" nechápal Bambam, ale Yugyeomovy rty na jeho krku a ve vlasech ho donutily zmlknout a užívat si ten zvláštní pocit.
Ty motýlky v břiše.

Však on mu to Yugyeom potom vysvětlí.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Linnie Linnie | Web | 10. prosince 2016 v 14:35 | Reagovat

Nechápu co se ti na tom nelíbí... Je to totálně cutie. Zvedla jsi mi náladu...ehm...congrats xD

Těším se na zítra ^^

2 Hatachi Hatachi | Web | 10. prosince 2016 v 18:16 | Reagovat

Ty se stydíš za tuhle povídku...já se stydim za všechny, co jsem napsala. Ale tohle se mi moc líbilo, opravdu. Bylo to sladké...

3 JaeRa JaeRa | Web | 10. prosince 2016 v 18:46 | Reagovat

Pridavam se k devcatum - je s podivem, ze se ti toto nelibi. Protoue to je zak sladke a cute, az se tu culim jako idiot.
Byla to krasna povidka! A tesim se na dalsi takove...

4 Karis Karis | Web | 11. prosince 2016 v 13:50 | Reagovat

[1]: Ja nevím...všechno?:"D Prijde mi to hrozne zvlastni:D
Dekuju ❤

[2]: Zlaticko, ty se nemas za co stydet. Pises uplne uzasne! I kdyz normalne povídky na suju nevyhledavam a ve vetsine pripadu si je nepřečtu, vetsinu od tebe jsem cetla a byla jsem nadšená!

Dekuju❤

[3]: Hehe, ja vazne nevím... Proste mi přijde, ze to neni uplne ono. Ale mozna je to tim, ze na ne pisu poprve:D

Dekuju❤

5 Steph Steph | 11. prosince 2016 v 16:05 | Reagovat

Moc se mi to líbilo :) <3 Ale takhle to ukončovat xD fajn no :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama