Doctor Ren || NUEST

17. dubna 2017 v 16:39 | Aki (Karis) |  oneshots
Hello!
Tahle povídka se mi opravdu hodně líbila. Byla taková... roztomile dětská. Opravdu mě nadchla:D Takže doufám, že nadchne i Vás^^
Bye!

Za stolem, vyvedeným z kvalitního tmavého dřeva, posedával mladičký černovlásek. Nemohlo mu být více než pětadvacet, dokonce i mladičká tvář, jejímž majitelem byl, mluvila v jeho prospěch. Jemné rysy, nebesky hebká pokožka a čokoládové oči připomínající dva démanty, lemované ozdobou v podobě vějířků hustých řas. Nemluvě o dlouhých černých kadeřích, které mu normálně spadaly až k lopatkám, avšak pro tuto příležitost byl nucen je svázat do culíku. Nad jeho krásou by zajisté i samotní andělé bledli závistí.

Dlouhé hubené prsty provlékl ouškem hrnečku, který jej lákal svým obsahem, a jeho okraj si přitáhl k měkkým a nadýchaným rtům. Již v následující vteřině byl za tento čin odměněn. Na jazyku pocítil chuť horké, lahodné a silně aromatické tekutiny, jež s sebou nesla příslib nové energie.

Kávu i její náhražky miloval již od svých pubertálních let, postupem času si na ní vytvořil dokonce i závislost. Jen díky ní úspěšně absolvoval svá vysokoškolská studia a z medicíny vyšel s diplomem. Právě proto nyní seděl zde - za stolem v ambulanci v jedné z menších nemocnic na okraji Seoulu, čekaje na příchod pacienta.

Naneštěstí se u něj v ordinaci za celou tu dobu nikdo neukázal. Rád by se uložil ke spánku - za okny panovala hluboká noc -, ale nemohl. Právě proto káva - ta jej jako jediná dokázala udržet při životě. S nespokojeným vzdechem poposedl a prsty zabubnoval o desku stolu. Služby na ambulanci, zvláště tedy ty noční, z hloubi duše nesnášel. K čemu mu jakožto začínajícímu psychiatrovi byly?

Nezajímalo jej, že se vrchní sestra žení a kolegyni srazilo auto. Zlobil se, a ani tyto skutečnosti jeho postoj nedokázaly změnit. Zlomené končetiny přeci nebyly důvod k dlouhodobé absenci v práci. Vyspání se do krásy pro něj bylo jasnou prioritou. Co kdyby náhodou potkal svého prince na bílém jednorožci? Ehm, tedy koni.

Kdyby věděl, že jeho pan dokonalý nepřijede na vznešeném oři, ale na rozbitém kole s hlavou shrbenou, nejspíš by se ve svých představách pořádně krotil. Na druhou stranu to mohlo dopadnout i hůř. Stačilo si představit strašlivého draka a hned by skončil zavřený ve věži jako nějaká princezna, nucen si vzít toho, kdo jej zachrání.

Z těchto hlubokých filozofických myšlenek a přemítání o smyslu života jej vytrhlo rázné zaklepání na dveře. Aniž by někoho vyzval ke vstupu, dveře se otevřely a dovnitř vešli dva sanitáři, kteří na provizorních nosítkách nesli rudovlasého mladíka. Automaticky jej položili na nedaleké lehátko, přičemž starší z nich vyhrabal jakési papíry a spustil: ,,Kim Jonghyun, 17 let. Sanitku si zavolal sám, po prodělání dle jeho slov těžké nehody. Po celou dobu transportu zůstával při vědomí, stěžoval si na bolest v oblasti žeber a nohou. To je tak všechno, co pro tebe mám, Rene."

,,Aha, aha," pokýval černovlasý lékař hlavou. Stačil mu jediný pohled k tomu, aby odhadl, jak to s Jonghyunem ve skutečnosti bude. Chlapec si před zavoláním záchranné služby jistě vyhledal nejrůznější diagnózy prostřednictvím nejmenovaného internetového prohlížeče. ,,Tak jak se ti to stalo?"

,,S-spadl jsem z kola... Do příkopu," zasípal rudovlásek. Pokusil se otočit na bok, čímž vyvolal pouze další hekání bolestí. ,,Byla to brutální nehoda, doktore. M-myslíte, že u-umřu?

Vsadím se, že si diagnostikoval rakovinu sleziny, sluneční alergii a insomnii zkombinovanou s rýmou, pomyslel si Ren, ale nic neřekl. Nechtěl zranit chlapcovo ego, navíc to mohla být i zábava.

,,Tím si nejsem tak úplně jistý," prohlásil s vážnou tváři. ,,Jsem Choi Min Ki, ale klidně mi říkej Ren. Budeme se teď - vzhledem k rozsahu a závažnosti tvých zranění - vídat dennodenně."

,,Kim Jonghyun, pro vyvolené Junior Royal," odvětil mladší na oplátku. Domnělou bolestí se mu zatmívalo před očima.

Černovlásek se spokojeně usmál. Nečekal, že chlapec bude tak hloupý a vše mu sežere i s navijákem. Byl by hřích toho nevyužít. Potlačil zachichotání a tvrdým hlasem nařídil: ,,Svlékni si tričko."

,,Doktore, to vážně? Chápu, že jsem neskutečně sexy, ale nejsem si jistý, zda je zrovna toto ta správná příležitost pro intimní sblížení. Co když v průběhu omdlím?" namítl JR. ,,Neříkám však, že bych si nedal říct. Normálně bys do vás šel okamžitě."

,,Jde vidět, kterou částí těla myslíš," uchechtl se starší. ,,Mozek to evidentně nebude. Obnaž se, abych tě mohl prohmatat a ujistit se, že ti nehrozí pneumotorax. Pak pojedeme na rentgen."

,,P-p-pneumotorax?" vyhrkl rudovlásek zděšeně. Spráskl ruce a zabědoval. ,,Pneumotorax... to je synonymum černého kašle?"

,,Ano. Přesně tak. Tvé znalosti medicíny jsou bravurní, Jonghyune," pochválil ho černovlásek poplácáním po hlavě. V duchu své herecké schopnosti pochválil úšklebkem. ,,Tak teď to tričko dolů, šup, šup."

,,Jdete na to rychle," neodpustil si mladík poslední uštěpačnou poznámku. I přesto se však dal do svlékání, proto jeho tričko brzy skončilo na zemi.

Tentokrát mu starší neodpověděl, měl toho tak akorát dost. Rázně k němu přistoupil a ledovýma rukama se pustil do prohmatávání jeho hrudníku a následně i bříška. Zjistil přesně to, co tušil už předem - rudovlásek neměl ani škrábnutí.

,,Obávám se, že rentgen bude nutností," zamumlal potichu, ale zároveň dostatečně nahlas k tomu, aby Kim jeho slova postřehl.

-

,,Už se můžeš obléknout," oznámil mladý lékař chlapci, který se tvářil, jako by umíral. ,,Jakmile tak učiníš, přijď za mnou. Rád bych s tebou prokonzultoval rentgenové snímky, diagnózu i prognózu."

S tichým úšklebkem si poupravil svůj bílý lékařský plášť a usadil se za stůl. Chtěl to s rudovláskem probrat tady, zpět na ambulanci se mu vracet nechtělo.

Uběhlo jen několik desítek vteřin, než se židle před ním prohnula pod Kimovou vahou. Jonghyun nevypadal zrovna klidně - ruce se mu slabě třásly a na tváři se mu usídlil znepokojený výraz.

Ren si i nadále udržoval kamennou tvář. Rentgenový snímek hradního koše před něj položil a spustil svou provizorní přednášku: ,,Vidíte ty mezery mezi jednotlivými kostmi? Neměly by tam vůbec být, neboť žebro je kost celistvá. Oním pádem jste jej docela závažně poškodil."

,,A-ale sroste to, že?" vyptával se Jonghyun obratem. ,,Peníze nebudou problém, rodiče jich mají nadbytek. Prosím, zachraňte mě. Já ještě nechci umřít. Jsem na to moc mladý a krásný. Mé inteligence by byla škoda."

,,No, několik těžkých železných šroubů by to mohlo napravit," zauvažoval Minki. ,,Zhruba dvě hodinky na sále, následně klidový režim a rehabilitace."

,,Ž-železo...?" Rudovlásek vyděšeně polkl. ,,A-ale... Pro léčbu udělám cokoliv, pane doktore. Kdy mě budete operovat?"

,,Zítra." Zároveň s těmito slovy si Ren stáhl gumičku a unaveně zívl. Vážně se potřeboval vyspat. Dlouhé havraní vlasy mu popadaly do obličeje, úmyslně zastřely jeho zrak. V tu chvíli se z přísného doktora stal rozkošný submisiv. ,,Teď tě odvedu na recepci - některá ze sestřiček se tě ujme. Dostaneš nemocniční pyžamo a postel. Kdybys něco potřeboval, neboj se je o to požádat. V případě největší nouze se stav za mnou, budu v pokoji číslo pět.

-

Půlnoc odbila již dávno, uběhly i ty nejčasnější ranní hodiny. Mohlo být něco málo po třetí, když se Minkimu konečně podařilo usnout. O splnění tohoto nadlidského úkolu se předtím neúspěšně snažil bezmála dvě hodiny.

Někdo tam nahoře mu dlouhý, plnohodnotný spánek zjevně nepřál. Sotva zamhouřil očka a ponořil se do říše snů, dveře jeho pokojíčku tiše vrzly. Do potemnělé místnosti opatrně nakoukla rudá hlava, následovaná útlým tělem.

Kim Jonghyun se nejspíš dostal do krizové situace.

Obratně se protáhl vzniklou mezerou, zavlnil boky a tiše jako malá myška dotlapkal až k Minkiho provizornímu lůžku. Připadal si jako podlý padouch, když se k černovláskovi naklonil a opatrně si nad něj vylezl. Brzy se ustálil ve stabilní poloze na čtyřech.

Do jeho zorného pole se dostal objekt, jenž jej zajímal už dlouho. Vždy obdivoval Renovy rty, jejich srdcový tvar, plnost a jemnost. Již od chvíle, kdy černovlasého doktora před rokem spatřil, je chtěl okusit.

Pomaličku se k oněm nadýchaným plátkům růží naklonil, ovál je svým horkým dechem a se zavřenýma očima je okusil. V tu chvíli v jeho bříšku explodovaly tisíce pestrobarevných motýlků. Byl to nepopsatelně úžasný pocit.

Choi jeho názor evidentně nesdílel. Sotva se jejich rty střetly, černovlásek prudce otevřel oči a zaryl prsty do mladšího ramen. V jeho tmavých studánkách se zračilo zděšení.

Jonghyun se od něj neochotně odtáhl. Zadečkem se usídlil na staršího klíně, ukazováček mu varovně položil na ústa. ,,Nekřič, prosím. Vše ti vysvětlím."

Znovu se zhluboka nadechl a spustil: ,,Aby bylo jasno - nejsem tak hloupý, jak se může zdát. Vím, že žebra jsou kosti párové a je jich úctihodné množství. Také jsem úplně v pořádku, nemám jediné škrábnutí - to proto, že jsem z kola ve skutečnosti nespadl. Vše jsem naaranžoval a zavolal záchranku."

Choi na něj koukal s otevřenými ústy, na nic jiného se nezmohl. ,,A proč? Proč tohle všechno?" Mladíkovy tváře nabraly barvu jeho rozcuchaných kadeří. ,,Ukradl jsi mé srdce, aniž by sis toho byl vědom. Když jsem tě před rokem poprvé uviděl, zamiloval jsem se. Zní to blaznivě, co? Bohužel je to tak."

,,Sledoval jsi mě? Zjišťoval sis směny?" povytáhl lékař obočí.

,,Tak trochu," zachichotal se JR stydlivě. ,,Nenapadlo mě nic lepšího."

,,Ty jsi ale hlupák," zasmál se Ren, ,,vždyť se jen stačilo zastavit a pozvat mě na rande. Neodmítl bych."

-

,,Ááá, stop," přikázal Aron a klapl filmovou klapkou, na níž bylo úhledným písmem uvedeno číslo a název scény.

Po režisérově rozkazu se stáhli zvukaři i herci. Kim Jonghyun z Renova klína slezl a na svého hereckého kolegu se zářivě zazubil. ,,Byl jsi skvělý, Rene. Opravdu."

,,To ty taky. Vy oba," vložil se do jejich konverzace Aron. Své chlapce objal kolem ramen a pocuchal jim vlasy. ,,Baekho? Co takhle do scénáře přidat nějakého sexuální scény? Věřím, že s nimi se z našeho snímku stane světový bestseller."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 18. dubna 2017 v 17:41 | Reagovat

Tak tohle byla pecka. Nedošlo mi, že se jedná o natáčení filmu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama