Trust me || BTS

17. dubna 2017 v 16:35 | Tess (Karis) |  oneshots
Hello!
Tahle povídka měla jednou plný počet bodů! Snad se bude líbit tak moc, jako se líbila nám^^
Určitě se koukněte na další práce od autorky^^ Najdete ji wattpadu >klik<
Bye!

Nemůžu uvěřit, že se to děje. Dobře ví, že jsem v místnosti i já a Yoongi, ale pořád se mačká na Jimina a na nás se ani nepodívá. Proč to musí být zrovna Jimin? Ostatní bych nějako překousl, ale Jimina rozhodně ne. Každý dobře ví, co je Jimin zač a že mu je jedno kde a kdo ho ojede. Nevěřícně pokroutím hlavou a cítím, jak se mnou někdo proplete prsty. Pohlédnu na onu osobu a ta má na tváři bezstarostný úsměv.
"Yoongi." hlesl jsem a donutil se usmát. "Prosím pojďme odtud. Pogratulujeme mu u vás." stiskl jsem víc Yoongiho ruku a on přikývl. "Dobře." zamumlal a začal mě odtamtud táhnout pryč. Samozřejmě že jsem chtěl Hoseokovi pogratulovat za jeho vítězství v taneční soutěži. Ale rozhodně jsem se nechtěl koukat na to, jak se má dobře s Jiminem. Hlavně když vím, jak ti dva na tom spolu byli, když byli na střední. Když vím, co Hoseok pro Jimina znamená.
Cesta k Yoongiho a Hoseokovu bytu nebyla moc dlouhá, bylo to něco okolo půl hodiny cesty pěšky a my tu k tomu byli Yoongiho autem. Výhoda být s někým, kdo je starší. Po cestě bylo ticho a Yoongi se soustředil na cestu. Po příjezdu k nim jsme vlezli do bytu a já si hned zapnul konzoly, hodil polštářek na zem a sedl si na něj. Vybral jsem si nějakou střílečku a bez slova ji začal hrát.
Byl jsem naštvaný na Hoseoka, že si mě nevšímá. Byl jsem naštvaný na Jimina, že si všímá Hobiho. A nejvíc mě vytáčelo to, že Yoongi byl v klidu, jako by se nic nedělo. Křečovitě jsem svíral ovládání a snažil se zabít vše, co se jen pohnulo. Slyšel jsem za sebou kroky a pak cítil, jak si Yoongi sedl za mě a přitáhl si mě k sobě.Takže jsem seděl mezi jeho nohama a jeho ruce mě objaly kolem pasu.
Hlavu si opřel o moje rameno a v poklidu oddechoval. Proč je pořád tak klidný?! "Kookie uklidni se nebo ten ovladač rozbiješ a tu konzoly uvaříš." pohnul hlavou a přesunul své rty k mému krku.Ty dva horké polštářky se začaly starat o můj krk a já naklonil hlavu, aby měl lehčí přístup. Lehce jsem se usmál a přestal ovládání hry tolik svírat a jen bezmyšlenkovitě mačkal čudlíky.
Opřel jsem se o Yoongiho a ten víc upevnil ruce kolem mě. Miloval jsem být v jeho náručí a naprosto zbožňoval jeho pozornost, kterou mi dával jako nikdo jiný. "Vidíš, že to jde zlato." zamumlal mi do kůže na krku a já si lehce skousl rty. "Proč se Hoseok tolik motá kolem Jimina?" zavrčel jsem nespokojeně a možná i trochu smutně. Yoongi přesunul své rty na mou čelist, dal mi rychlý polibek na tvář a pak mi bradu položil na rameno.
"Dobře víš, že s Jiminem jsou nejlepší přátelé a k tomu to vítězství byla i Jiminova zásluha. Jsou oba úžasní tanečníci a dohromady jsou prostě úžasní." zašeptal a já mu v hlase rozpoznal i nelibost. Nebyl jsem jediný, komu to vadí.Jen Yoongi na sobě nechtěl nechat něco znát.
Yoongi, Hoseok a já jsme spolu chodili. Nevím, jestli tomu můžu říkat chození, ale před měsícem jsme se nějako dali do hromady. A možná ten problém byl v tom, že to bylo teprve před měsícem a já jim nedokázal plně věřit. Už takhle mi tenhle vztah dělal problém, když jsme v něm byli tři. Nebylo to normální.My nebyli normální.Ale já měl oba rád, opravdu rád. Ale bylo to divné, jelikož oba byli jiní.
Hoseok byl někdo naprosto upřímný, někdo komu nevadilo říct cokoliv a někdo kdo v minulosti neměl zrovna málo sexuálních partnerů. Ano, byl hodný, byl ochotný a dělal jen to co se mě a Yoongimulíbilo, ale bylo na něm něco, co vás o něm nutilo pochybovat.
Zatím co Yoongi nebyl moc výřečný na veřejnosti. Když jsme sami, dokázal mluvit hodně, dokázal mi říct úplně vše o jeho životě, ale zároveň bylo vidět, že by byl radši, kdybych mluvil já. A proto jsem to taky tak dělal. Na rozdíl od Hoseoka si mě držel stále u sebe a nenechal nikoho se mě ani dotknout. Bylo to nějakým způsobem děsně roztomilé. Líbilo se mi, jak moc si mě cení i když jsem netušil proč.
Yoongimu jsem na rozdíl od Hoseoka věřil, ale Hoseoka jsem chtěl mít u sebe stejně jako Yoongiho. A myslím, že na měsíční vztah jsem toho chtěl asi prostě hodně. Byli jsme tři a museli se s tím naučit nějako žít.
"Žárlíš Kookie?" ozval se Yoongi a přerušil tak tok mých myšlenek. "Ano…Nechci, aby byl s Jiminem, nemám ho rád." můj hlas odrážel nervozitu a Yoongi si toho určitě všiml, jelikož jeho rty znovu tišivě cestovaly po mém krku. "Hoseok tě má raději než Jimina." řekl mi do kůže a já se slabě usmál. Doufal jsem, že je to pravda. Doufal jsem, že pro Hoseoka znamenám to co on pro mě. "Nechápu, jak můžeš být tak klidný." opravdu jsem to nechápal. Já šílel a on byl naprosto klidný.
"Žiju s Hoseokem už nějakou dobu a nikdy jsem ho neviděl se chovat tak, jak se chová k tobě. Jsi speciální Kookie." zamumlal šťastně a já se usmál. Věděl jsem, že už před tím byli spolu, ale vůbec jsem nevěděl, jaké to mezi nimi bylo. Nikdy se o tom nechtěli bavit.
"Váš vítěz je doma!" zařval Hoseok ode dveří a já se lehce odtáhl od Yoongiho a znovu se začal věnovat hře. Můj klid, který ve mě vyvolal Yoongi začal pomalu mizet a já se znovu snažil vše pohyblivé ve hře zabít. "Vítej!" zařval Yoongi, když mi palci přejížděl po bokách a já poslouchal Hoseokovi kroky, jak se k nám blíží. "Moje oblíbená zlatíčka. Spolu a tak roztomilá." řekl šťastně a já mu stále nevěnoval ani jediný pohled i přes to, že jsem cítil, jak moje tváře z jeho poznámky rudnou.
Hoseokovi kroky se zastavily až u nás a díky mlaskavému zvuku jsem věděl, že za mnou políbil Giho na přivítanou. Cítil jsem jeho horký dech, jak se přibližuje k mé tváři a okamžitě cukl. Nechtěl jsem cítit jeho rty, možná jsem ho měl rád, ale pořád jsem byl naštvaný. Stopl jsem hru, sundal ze sebe Yoongiho ruce a vstal. Hoseok se na mě zaraženě, možná i trochu ublíženě podíval a já sklopil pohled. Otočil jsem se a vydal se do Yoongiho pokoje.
"Kooku!" vyjekl Hoseok, ale já jen přidal do krku a zavřel se u Yoongiho. Sjel jsem po dveřích na zem a poslouchal, co se bude dít, jelikož v tuhle chvíli jsem se bál mu čelit. Nechtěl jsem před Hoseokem připustit, jak moc mi Jimin vadí. "Co to bylo?" uslyšel jsem Hoseokův hlas a víc se namáčkl na dveře, abych je slyšel. "Uhm…" Yoongi vypustil nesrozumitelný zvuk z úst a Hoseok se zasmál. "Co jsem udělal?" upřesnil otázku Hoseok a Yoongi si povzdechl.
"Ty a Jimin… Je to pro něj asi horší překousnout.Jen má nejspíš strach, že se vrátíš k tomu, jak si ho šukal." vysvětlil mu Yoongi a jeho slova na mě silně dopadala. Věděl jsem o tom a v tom byl ten největší problém. Včera mě ven vytáhl Jimin a já souhlasil, což jsem dělat neměl. Nejdříve to bylo v pohodě, ale pak se mě začal vyptávat na Hoseoka a začal mi vyprávět, jak mu chybí sex s ním. Opravdu to nebylo něco, co jsem chtěl slyšet, ale ze slušnosti toho debila neumlčel a jen poslouchal Hoseokovi výkony v posteli. A z toho co jsem s ním zažil já, jsem si byl jistý, že nekecá.
"Yoongi víš, že já a Jimin-" "Minulost? Jo řekl jsi mi to, ale to neznamená, že já nebo Kook tomu můžeme plně věřit." Yoongi přerušil Hoseoka a řekl přesně to co bych řekl já, kdybych nebyl srab a nezdrhl do pokoje. "Yoongi to nemyslíš vážně… Jimin a já spolu nic mít nebudeme, ne znovu." neudržel jsem se, vyskočil a prudce otevřel dveře. Oba dva se na mě překvapeně podívali. "Nevím, co si myslíš ty, ale on to tak určitě nebere!" vykřikl jsem a oba vyvalili oči. Bylo to poprvé, co jsem na ně řval anebo nemluvil jinak než typu 'hyung to víš, že tě mám rád'.
"Kooku vyslechni si mě-" "Ne hyung to ty poslouchej! Včera jsem byl s Jiminem a dvě hodiny dokola poslouchal, jak dobře jsi ho ošukal a jak tě chce zpátky a ta děvka vždy dostala vše, co chtěla!" Hoseok naprosto zbledl a přišel ke mně. "Já bych vás nikdy nepodvedl." řekl Hoseok a přesvědčení měl v očích a možná bych mu to i věřil, kdybych neslyšel, jak si Yoongi nevěřícně povzdechl.
Sklopil jsem hlavu a zhluboka se nadechl. "Omlouvám se hyung, že tak vyvádím, jen prostě… Ne nechci to řešit, uvidíme se zítra." zamumlal jsem a obešel Hoseoka, který se mě nepokusil ani zastavit. "Dnes jsi řekl, že tu s námi zůstaneš." pronesl Yoongi a já zavrtěl hlavou. "Promiň hyung." zašeptal jsem a rázným krokem jsem se vydal pryč, zastavil jsem se až venku před jejich bytem, kde se kolem mého zápěstí obmotaly Yoongiho prsty.
"Beze mě nikam nejdeš." zamumlal a stáhl si mě do objetí. "Co si v klidu promluvit a pak se rozhodneš, jestli vážně půjdeš domů nebo se vrátíš k nám?" zeptal se jemně a já přikývl, nedokázal jsem odmítnout cokoliv, co on chtěl.
S Yoongim jsme skončili v nedaleké kavárně v jednom z boxů a seděli vedle sebe, abychom mohli šeptat a žádný kolemjdoucí neslyšel, co přesně Yoongi nebo já říkáme. Yoongiho ruka přejížděla majetnicky po mém stehně pod stolem a lehce se usmíval, když míchal svůj čaj.
"O čem budeme mluvit?" doufal jsem, že z mého hlasu nebude znát nervozita nebo něco podobného. "O tom, že Hoseok mluvil částečně pravdu. Nikdy by tě nepodvedl. Ne pokud by byl při smyslech. Nikdy jsem ho neviděl tak šťastného, jako když je s tebou." jeho ruka mi zmáčkla stehno a smutně se na mě usmál. "Tak proč když to říkal, to znělo, jako že mu to nevěříš?" Zeptal jsem se zmateně a on si oblízl rty.
"Řekl, že by nepodvedl nás a to není pravda.Nepodvedl by tebe, mě už podvedl. Nevím, jestli to vlastně byl podvod, když to dělal opakovaně, bez toho aniž by ho to mrzelo." Yoongimu se v očích zračila bolest a já ho chytl za ruku, které byla na mém stehně. "Bylo to před tím, než jsme se mi tři? No myslím to v tom baru?" zeptal jsem se a on přikývl, pochopil, že jsem myslel první den, když jsme my tři spolu skončili v posteli.
"Jo, chodili jsme spolu i před tím. No nebylo to chození, prostě jsme spolu byli, ale on skončil v posteli s někým jiným několikrát týdně a vůbec nepředpokládal, že by mi to mohlo vadit nebo to, že by mi tím ublížil." Yoongi sklopil pohled, ale já si všiml, že se mu oči zaplnily slzami. "Yoongi-hyung…" zašeptal jsem a objal ho. Moje ruce se prostě automaticky přesunuly na jeho boky a bylo mi jedno, že jsme na veřejnosti. Prostě jsem nedokázal jen tak vedle něj sedět a neobejmout ho. Hlavu jsem si položil na jeho rameno a jeho ruce mě začaly hladit po zádech.
Nemohl jsem věřit, že Hoseok něco takového udělal Yoongimu. Jsem s nimi jen blbej měsíc a moc dobře vím, jak Gi lásku potřebuje. A hlavně jsem nechápal, že s ním pořád je i když mu Hoseok dělal něco takového. Věděl jsem, že Hoseoka miluje, ale nevěděl jsem, že až takhle moc. "Jungkookie jsem si jisty, že tebe nepodvede. Prostě to vím.Ty mi dáváš jistotu, že znovu neudělá to, co dělal mně. Vím, že někdy jsem až moc majetnický ohledně tebe, ale já tě potřebuju." zašeptal a hlas se mu klepal neprolitými slzy. Ztuhl jsem. Opravdu mě potřebuje jen, aby mohl být s Hoseokem? To opravdu jsem tu jen pro to?
"Kookie tak to není a ty to víš." jeho prsty si začaly hrát s mými vlasy a já se odtáhl. Četl mi myšlenky? Jak věděl, co přesně říct, aby odpověděl na mé myšlenky? "Jak?" zeptal jsem se a on se slabě usmál. "Tvoje tělo se napnulo. A opravdu Kookie, není to jen kvůli Hoseokovi. Ano, dodáváš mi jistotu, ale stále tě miluju Jungkookie." zašeptal a pak mi dal rychlou pusu na rty.
Cítil jsem, jak moje tváře rudnou a zmohl jsem se jen na překvapené zamrkání. Miluju? Vždy to bylo, jen mám tě rád, tohle bylo poprvé, co řekl,miluju tě… Je si jistý? Není to brzo, aby mi řekl, že mě miluje?
"Mám tě rád hyung." usmál jsem se na něj a on mi úsměv oplatil. Yoongi byl pro mě opravdu důležitý.Miloval jsem naše společné chvíle, ale nebyl jsem si jistý, jestli můžu říct, že ho opravdu miluju. "Ty a Hobi-hyung jste moji nejdůležitější hyungové." řekl jsem přesvědčeně, aby věděl, že mě může věřit.Aby věděl, že mnou si může být jistý. "Já vím Kookie a moc ti za to děkuju." Jeho rty znovu našly ty mé a spojily sev krátký polibek.
Nakonec jsme byli na veřejnosti a my nepotřebovali znechucené pohledy ostatních. "Půjdeme zpátky.Hoseok bude šílet, protože neví co se děje." Gi pomalu vstal a já přikývl. Za pár minut už jsme byli u jejich bytu a Yoongi odemykal jejich byt. "Pořád mám pocit, že bych měl jít radši domů." prohlásil jsem, když odemkl dveře a Yoongi okamžitě zavrtěl hlavou.
"Ujistíme Hoseoka, že je vše v pořádku a půjdeme si lehnout ke mně do pokoje a když budeš chtít, tak bez něho." usmál se slabě a já přikývl. Popravdě pořád jsem se bál Hoseokovi povahy. Bál jsem se, že mě… že nás podvede.
"Yoongi? Jak to šlo s Kookem, myslíš že-?" Hoseok se rozkřikl, jakmile uslyšel, že jsme zabouchli hlavní dveře a zmlkl, hned jak mě uviděl. Jeho oči se rozzářily a hned si mě stáhl do obětí. "Kookie je mi líto, že ti to Jimin řekl. Je mi to tolik líto. Já… klidně bych se pro vás dva vzdal i tréninků s ním, ale nikoho jiného nemám a mám ho rád. Ne tak jako vás dva… Přísahám on je minulost, všechny sračky jsou minulost." Hoseokovi se vše odráželo v očích.Každé jeho slovo bylo pravdivé, ale já měl pořád stáhnutý žaludek.
"JeonJungkooku, prosím věř mi." Zašeptal mi Hobi do ucha a já ho jen stiskl v objetí. Nedokázal jsem říct, že mu věřím.Protože nevěřil. Měl jsem ho rád, tolik mi na něm záleželo, ale věřit jsem mu nedokázal. "Dej tomu čas Hobi." uslyšel jsem Yoongiho a ucítil jeho horkou dlaň na zádech.
Odtáhl jsem se od Hoseoka a unaveně se usmál. Byl to dlouhý den a já si chtěl jít lehnout, takže s potichým "omluvte mě", jsem se vydal do Yoongiho pokoje. "Bude to dobré, má tě rád." slyšel jsem, jak se ho Yoongi snaží uklidnit a Hoseokův nelibí povzdech. Opravdu si přál, abych mu věřil, ale jak jsem mohl po tom, co udělal Yoongimu?
Sundal jsem si kalhoty a vytáhl jedno Yoongiho volné tričko ze skříně a vyměnil jsem ho za to, ve kterém jsem byl celý den. Nemusel jsem se ptát.Byl zvyklý, že jsem si bral jeho nebo Hoseokovi věci, když jsem tu spal. Zalezl jsem si do Yoongiho ustlané postele a pořádně se zachumlal pod peřinu. Další rozdíl mezi těma dvěma… Hobi si nikdy nestal, zatím co Yoongi by neopustil byt, aniž by si neustal, svoji milovanou postel.
Hned jak jsem se zachumlal, se otevřely dveře a vešel sem Yoongi, který udělal to samé co já a skončil v posteli vedle mě jen v tričku a trenkách. Jeho ruce se kolem mě obmotaly a začal mi pokládat vlhké polibky po obličeji. Šťastně jsem se usmál. Bylo to opravdu roztomilé gesto, ale já se kvůli tomu až moc červenal a proto jsem si obličej zakryl rukami. "No tak Kookie, nech toho." zasmál se Yoongi a odtáhl mi ruce z obličeje. "Hoseok je opravdu špatný z toho, co se dnes stalo." zamumlal nespokojeně Yoongi a já si skousl ret. Co jsem s tím, ale mohl dělat? Chvíli jsme bez slov jen leželi a Gi stále svíral mé ruce.
Otočil jsem se na něj, zadíval jsem se mu do očí. Viděl jsem, jak se pomalu přibližuje a nakonec spojil naše rty. Bylo to jiné než v kavárně. Jeho rty se o mě otíraly s něžností a pečlivostí. Jeho ruce pustily ty mé a pak se vydaly pod mé tričko, kde mi přejížděl po bříšku. "Yoongi…" zasténal jsem mu do rtů. Každý jeho dotek byl dokonalý a plný citu a já si nemohl naprosto na nic stěžovat. Yoongi se přesunul nade mě a já svoje ruce přesunul na lem jeho boxerek.
"Úchylné dítě." řekl pobaveně Gi, když se odtáhl od mých rtů a já našpulil pusu. "Říká osoba, které navrhla trojku svému něco jako příteli a cizímu klukovi z baru." zasmál jsem se nad vzpomínkou našeho prvního setkání a vlastně i prvního společného sexu. Jak lépe začít vztah než sexem? Myslím, že nikdo nečekal, že bychom všichni tři skončili spolu, ale kluci se mě nechtěli vzdát a já se jich jednoduše vzdát nemohl.
"Já to jen řekl tobě, to Hoseok to vymyslel." zasmál se a svalil se znovu vedle mě. Hned jsem se k němu přitulil a zavrtal si hlavu do jeho hrudi. "Zbožňuju tě hyung…" Zašeptal jsem mu do hrudi a on se zasmál. "Za to, že jsem ti navrhl tu trojku?" pokračoval ve smíchu a já zavrtěl hlavou. "Ne, za to že jsi pořád u mě." opravdu jsem mu byl za tohle vděčný. Jeho koutky úst se skroutili do úsměvu, když se přestal smát. "Jsem tu pro tebe… vždy."
Hned jak to Yoongi dořekl, se otevřely dveře a já se od Yoongiho odtáhl. Hoseok stál nervózně ve dveřích a já se posadil. "Můžu k vám?" zeptal se s nádechem strachu v hlase a já otevřel náruč. Přece ho nenechám samotného. I když mě štve to, co udělal. Nakonec ke mně byl vždy milý, nemohl jsem mu říct ať je sám. Hoseok se ke mně hned vydal a když ke mně došel, pevně mě objal.
"Opravdu promiň Kookie. Hned jak Jimina uvidím, ho zabiju." zašeptal mi do ucha a já zavrtěl hlavou na znak, že něco takového je naprosto zbytečné. Ale jeho slova mě nějakým způsobem potěšila a zahřála u srdce. "Mám tě rád hyung." bylo jediné, co jsem řekl a on mi rozcuchal vlasy. "Já tebe taky. Vás oba." Hoseok se odtáhl ode mě a lehl si za Yoongiho a objal ho zezadu. "Doufám, že to dochází i tomuhle princovi." zasmál se Hoseok a začal červeného Yoongiho líbat na krku.
Yoongi mi naznačil, ať jdu k němu a já se k těm dvou idiotům přitulil. "Dobrou." zamumlal jsem a oba mi jednohlasně odpověděli "Brou…" pořádně jsem se zachumlal k Yoongiho hrudi a on mě začal hladit po boku.Dobře věděl, že mě to uspává. Šťastně jsem se usmál.
Možná jsem Hoseokovi nevěřil, ale měl jsem ho rád stejně jako Yoongiho.
"Neboj se, jen mu dej čas." řekl Yoongi, když si myslel, že už spím a já se snažil ani nepohnout, abych věděl, kam se tahle konverzace dostane. "Dám mu čas. Vím, že moje chování nebylo zrovna hezké. Jen chci, abyste mi věřili. Jak ty, tak on…" zamumlal možná i zraněně. Cítil jsem, jak se Yoongi natočil k Hoseokovi a slyšel, jak se ti dva líbají. "Miluju tě." řekl Hoseok a pak jsem slyšel jen další zvuky líbání, než jsem se poddal spánku s jednou jedinou otázkou znějící mi v uších.

Budu mu moct někdy věřit?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 18. dubna 2017 v 17:26 | Reagovat

Tak tohle bylo naprosto úžasné. Na konci jsem měla slzy v očích...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama