A thousand years || EXO

4. srpna 2017 v 1:28 | Karis |  oneshots
Hello!
Sice jsem si chtěla dát pauzu, ale nevyšlo to:D
Popadla mě depka (ne úplně, ale daleko to k ní nemělo) a mělo vzniknout nějaké depresivní cosi...
No, to taky nevyšlo:D
A tak tady máte tuhle slaďárnu na KaiSoo:D Čte na ně ještě vůbec někdo?:DD
Snad se bude líbit^^
(Poslouchala jsem u toho A thousand years od Christiny Perri, takže tam jsou aj úryvky z té písničky:D)

Moje srdce bije rychle. Dech se mi zadrhává v plicích. Jen samé sliby. Jak mám být statečný? Jak můžu milovat, když nejsem milován? Jak můžu milovat, když se bojím pádu? Když mám strach z odmítnutí?
Ale teď vidím, že jsi sám. Cítím, že mám šanci, ale i přesto mě strach neopouští.
Ještě o krůček blíž.
Umíral jsem každý den, když jsem čekal na tebe. Přijde mi, jako kdybych tě již miloval už nějakých tisíc let a slibuji, že tě budu milovat dalších tisíc.
Ještě o krůček blíž.
Když tě vidím, přijde mi, že se zastavil čas. Stojíš přede mnou v celé své kráse. Blonďaté vlasy ti lehce padají do očí, opálená pleť je ještě ve větším kontrastu s bílou košilí. Lehký úsměv si pohrává s tvými rty, když se k tobě blížím.
Vždy jsi byl nádherný a to, jak tě vidím dnes, mi málem vyrazilo dech. Máš na sobě sako, celé černé a doplněné černou kravatou. Takhle jsi mě tenkrát bral ven, jen to bylo sako o dost levnější.
Dnešek je výjimečný.
Musím být statečný. Teď nesmím utéct.
Ještě o krůček blíž.
Už tě nenechám odejít. Nesmím tě nechat odejít. Každá minuta, každá vteřina, každičký nádech směřoval k tomuto.
A i když už jsem občas ztrácel naději, vždy jsem tak nějak tušil, že tam na mě čeká někdo jako ty. A nespletl jsem se.
Čas přivedl tvé srdce ke mně. A já jsem tak neskutečně vděčný.
Ještě o krůček blíž.
Stojím vedle tebe, slyším jak muž před námi něco říká. V celém sálu je naprosté ticho.
"Kim Jongine, berete si zde přítomného Do Kyungsooa za svého muže a slibujete, že s ním budete v dobrém i zlém, v nemoci i ve zdraví, v bohatství i v chudobě, dokud vás smrt nerozdělí?"
Slyším tvé jasné a zřetelné: "Ano, beru."
Cítím, jak se mi na tváři rozlívá blažený úsměv, když mi na prst navlékáš zlatý prstýnek.
"Do Kyungsoo, berete si zde přítomného Kim Jongina za svého muže a slibujete, že s ním budete v dobrém i zlém, v nemoci i ve zdraví, v bohatství i v chudobě, dokud vás smrt nerozdělí?"
"Ano, beru," odpovídám sebevědomě.
Umíral jsem každý den, když jsem čekal na tebe. Přijde mi, jako kdybych tě již miloval už nějakých tisíc let a slibuji, že tě budu milovat dalších tisíc.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 4. srpna 2017 v 15:45 | Reagovat

Já miluju povídky na EXO a je fakt, že už na ně nikdo nepíše. Já mam třeba rozepsanou povídku na Minseoka s Luhanem...
Jinak tohle bylo úžasné. Ze začátku jsem se bála, co se stane, ale ta svatba...krásné.

2 Já | E-mail | Web | 10. srpna 2017 v 13:34 | Reagovat

Wow, já jako debil na Wattpadu hledám dobré fanfikce na EXO a oni jsou mezitím na blozích. xD
Hezky napsané. :))

3 Karis Karis | Web | 12. srpna 2017 v 13:39 | Reagovat

[1]: Já vím, strašně mě to mrzí. Protože hodně lidí už třeba ani neví, kdo to Luhan byl ._. A říkají si fanoušci exo xD
Jinak... Xiuhan miluju, takže to určitě napiš!!*-* Strašně ráda si ji přečtu:3
Moc děkuji<3

[2]: Eheheh... zas tak dobrý to tady u mě není, no:DD
Moc děkuju <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama