I can´t love you || 29. část

1. ledna 2018 v 19:02 | Karis |  I can´t love you
Hello!
Takže, opožděně vám všem přeji krásný Nový rok! Přeji všem hodně zdraví, štěstí, lásky... Ať se vám vyplní všechny vaše sny a všem ať se daří. Doufám, že jste to všichni pořádně oslavili:D
Rok 2017 pro mě byl celkem nanic, tak snad to letos bude lepší:D
Chtěla jsem to vydat už o půlnoci, ale to bych se nesměla nalejt jak hovado a pak zjistit, že nemám dopsáno a že mám vybitý notebook. :D
Jakože... jakože, mám trochu depku a trochu psací blok, tak se omlouvám. Má to něco málo přes 700 slov, ale snažila jsem se, ju?:D
Snad se bude alespoň trochu líbit.
Miluju vás!
Bye!

"Pořád jsi mi ale nic neřekl o Hoseokovi. Vlastně jsi mi ani neposlal žádnou jeho fotku!" začal znovu Jungkook.
Nechápavě jsem se na něj podíval a tiše zamručel: "Neposlal?"
"Ne!" vypískl ublíženě. "A to si říkáš kamarád?"
Jen jsem se zasmál a natáhl se pro telefon, který ležel položený na nočním stolku. Zuřivě blikalo zelené světýlko.
"Kdo píše?" zeptal se nadšeně Kook, když se zjistilo, že to je příchozí esemeska.
"Nejspíš mamka, jakože ne moje. Hoseokova. Ale já jí říkám taky mamka, i když není. Víš jak…" zamumlal jsem.
Jungkook jen lehce přikývl na souhlas.
"Od kdy se Hoseokova mamka jmenuje Hoseok?" vypadlo z Jungkooka.
Mlčky jsem se na něj podíval a nadzdvihl obočí. Tenhle kluk je snad ještě divnější, než si ho pamatuju.
"No ale fakt! Se podívej!" vypískl a Taehyung se podíval na své notifikace.
Kromě několika zpráv z messengeru a kakao talku jsem tam měl i esemesku a opravdu, psal ji Hoseok. Nebo Hoseokova mamka, která psala z jeho telefonu.
O tom jsem ale dost pochyboval, protože Hoseok nikdy nikoho ke svému mobilu nepouštěl. A další teorie o tom, že by to mohla být jeho mamka, zahnala zpráva právě od Hoseokovy mamky, ve které se ptala, jestli dobře dojel.
Rychle jsem jí odepsal, že ano a že už jsem u Jungkooka.
"Co píše Hoseok?" zeptal se zvědavě Jungkook, hlavu položenou na mém rameni tak, aby mi dobře viděl do telefonu.
"Nevím," přiznal jsem se.
Nechtělo se mi to číst. Bál jsem se? Jo, vlastně jsem se docela bál.
"Ježiš, se koukni, ne?"
"Beztak jsem doma něco zapomněl a on si toho všiml. Nebo jsem někde nechal bordel. Nebo jsem někde zapomněl jídlo a ono teď plesniví a Hoseok mi píše, že mě zabije," tvořil jsem různé teorie a Jungkook jen protočil očima.
Natáhl ruku a zprávu rozklikl.
Hoseok
13:58
"Ahoj, doufám, žes v pohodě dojel"
"Jo, jasný, určitě tě chce zabít," zasmál se Jungkook. "Dělej, odepiš mu."
"Ahoj, jojo, dojel jsem v pohodě." Rychle jsem naťukal a pak se podíval na Jungkooka.
"Proč to nepošleš?" nechápal.
"Mám napsat smajlíka?" zeptal jsem se a věnoval mu vyděšený pohled.
"Jo, asi takový ty ouška?"
"Ouška?"
"Jakože takový to roztomilý, počkej, dej to sem," sebral mi telefon a zprávu dopsal, "posílám."
Lehce jsem přikývl na souhlas a víc se k Jungkookovi přitulil.
"Hoseok je na mě poslední dobou… divnej," zašeptal jsem.
"Jak jako divnej?"
"Jakože fakt hodnej anebo si mě nevšímá," zamumlal jsem do jeho ramene a vdechoval jeho vůni.
Jungkook voněl pořád stejně. U něj jsem se vždy cítil tak strašně v bezpečí a věděl jsem, že se sem můžu vždy vrátit. Byl pro mě jako domov. V jeho objetí jsem se cítil jako doma.
"A to je dobře, ne?"
Cítil jsem, jak mě lehce hladil ve vlasech.
"Já nevím…" řekl jsem tiše. "Bojím se, že bych si ho mohl oblíbit."
"A to je špatně?"
"Ano… nebo, já nevím. Prostě, když si někoho oblíbím, mám strach, že se zamiluju. A to nemůžu."
"A proč bys nemohl, prosím tě?" zasmál se.
"Kdybych si chtěl takhle ubližovat, tak si radši skřípnu ruku do dveří," povzdychl jsem si. "Ale když nad tím tak přemýšlím, i to asi bolí míň jak zlomený srdce."
"Taehyungie," pohladil mě ve vlasech. "Ne vždycky je láska tak hrozná."
"Ale já na tohle nemám štěstí, Kooku. Nikdy jsem neměl a nejspíš nebudu. Co na tom, že se zabouchnu do nejlepšího kluka na škole? Stejně to se mnou nebude myslet vážně, nebo o mě ani nezakopne. Třeba je na mě hodnej jen proto, že mu to mamka nakázala."
"Nikdy nevíš, tak to hned nevzdávej," věnoval mi povzbudivý úsměv.
"Nemůžu se zamilovat," řekl jsem tvrdohlavě a zavřel oči.
Najednou se mi fakt chtělo spát. Oči se mi zavíraly, víčka těžkla.
***
Probudil mě odporný zvuk nově příchozího hovoru. Zamžoural jsem do tmy a natáhl se pro svůj telefon. Ani jsem se nepodíval, kdo mi volá a hovor ihned přijal.
Jungkook vedle mě spal, tak jsem se zvedl a odešel ven z jeho pokoje.Nechtěl jsem ho probudit.
"Ano?" zachraptěl jsem.
"Ahoj Tae," pozdravil mě Hoseok a dech se mi zadrhl v plicích.
"Proč mi voláš?" vypadlo ze mě. "Víš, kolik je vůbec hodin?"
"Však je devět hodin ráno," zasmál se. "Každopádně se tě na něco potřebuju zeptat…"
"Možná toho budu litovat, ale co je to?"
"Nebudeš se smát? A nepošleš mě do prdele?"
"Nic neslibuju…" zasmál jsem se a unavenou hlavu jsem si opřel o opěradlo pohovky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 1. ledna 2018 v 20:01 | Reagovat

Jak to můžeš takhle ukončit? Ty nemáš srdce...
Ale nevěřím, že Hoseok je na Taeho hodný jen proto, že mu to mamina nakázala. Za tím bude ještě něco jiného. A Tae už je do Hoseoka jistě zamilovaný, jen mu to dojde trochu pomaleji. No jsem zvědavá, na co se ho Hoseok chtěl zeptat.
Těšim se na další díl. Děkuju...

2 Linnie Linnie | Web | 1. ledna 2018 v 21:21 | Reagovat

Lásko.... Jsi zlobiva holka tohle se dělá? Koukej co nejdřív vydat další díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama